Fialová: „Ageismus je významnou ekonomickou zátěží. Přispívá k chudobě a finanční nejistotě znevýhodněných skupin“

Tisková konference k prezentaci výzkumu, 21. ledna 2025
Zleva: Marek Šubr (Česká spořitelna), Kamila Fialová (SOÚ AV ČR), Lucie Vidovicová (Výzkumný institut práce a sociálních věcí)

Nejvíce se s předsudky založenými na věku setkávají mladí lidé ve věku 18–29 let, ale problém se dotýká i starších ve věku 50–65 let. Obě skupiny vnímají překážky zejména při hledání práce a v zaměstnání. Mladí lidé do 30 let na ně rovněž naráží ve škole a při pořizování bydlení, starší potom obzvláště v oblasti technologií. Toto znevýhodňování se může promítnout do zvýšení pocitu osamělosti a sociální izolace, stejně tak jako zhoršení duševního zdraví. „Pro celou společnost je ageismus ekonomickou zátěží a stojí mnoho peněz. Přispívá k chudobě a finanční nejistotě znevýhodněných skupin a zvyšuje náklady na sociální a zdravotní systémy,“ podotýká Fialová.

Ageismus u mladých lidí snižuje motivaci aktivně se podílet na veřejném dění, pracovním úsilí a může ovlivnit i jejich životní spokojenost. Podle Fialové věkové předsudky mohou násobit i další formy diskriminace, například na základě pohlaví či původu. Týrání, špatné zacházení a zneužívání jsou potom extrémní formy ageismu, které Českou republiku ročně stojí 1,5 miliardy korun. Dopady, které sahají do vyšších miliard korun, jsou však patrné v každé sledované oblasti, například trhu práce, oblasti služeb a jejich rozvoje či zdravotní péči.

Předsudky na základě věku nejsou výlučně českou záležitostí. Podle dat z Eurobarometru je zřetelné, že reflektování věku jako problému je v České republice o něco příznivější. Zatímco v průměru za celou EU považuje 45 % obyvatel diskriminaci podle věku za rozšířený problém, v Česku je to 40 %. „Věk zůstává nejčastěji uváděným faktorem, který může uchazeče o práci znevýhodnit, pokud firma vybírá mezi kandidáty se stejnými dovednostmi a kvalifikací. Podle Eurobarometru vidí věk jako problém 50 % respondentů v Česku (méně ve srovnání s průměrem EU, který je 52 %). Mezi evropskými zeměmi ale panují značné rozdíly. Například ve Švédsku, Nizozemsku a Finsku tento názor sdílí více než dvě třetiny lidí (74 %, 73 % a 67 %). Naopak v Polsku (30 %), Chorvatsku (34 %) a Rumunsku (38 %), je podíl značně nižší,“ rozebírá ekonomka.

„Jedním z nebezpečí ageismu je jeho schopnost fungovat jako sebenaplňující proroctví. „Když lidé přijmou za své stereotypy a předsudky spojené s věkem, mohou je začít nevědomě naplňovat svým chováním. Například pokud společnost považuje stáří za období sociální izolace a nízké životní úrovně, může toto přesvědčení vést k tomu, že si starší lidé sami kladou nižší cíle, omezují své aktivity nebo se méně snaží navazovat společenské kontakty. Tento mechanismus nejen zhoršuje kvalitu života jednotlivců, ale také posiluje zažité stereotypy, čímž vytváří bludný kruh,“ poznamenává Kamila Fialová.