Published: 15. 6. 2022
Media

Tuzemská média v nedávné době uskutečnila rozhovory se třemi badatelkami Sociologického ústavu AV ČR: ukrajinskou socioložkou Olgou Zhmurko, socioložkou Radkou Dudovou a antropoložkou Marií Heřmanovou.

Olga Zhmurko (Aktuálně.cz), Radka Dudová (Česká televize), Marie Heřmanová (Český rozhlas)

Deník Aktuálně.cz přinesl rozhovor s ukrajinskou socioložkou Olgou Zhmurko, která se před časem zapojila do práce Českého sociálněvědního datového archivu, a to v rámci stážového programu vyhlášeného Akademií věd ČR. Pomáhá zde s archivací sociologických dat i ve spolupráci s Národním ukrajinským archivem. Zhmurko, která koncem května v rámci čtvrtečního sociologického semináře prezentovala svůj výzkum zaměřený na migraci způsobenou válkou na Ukrajině a na její důsledky na sociální a migrační procesy na Ukrajině a v zahraničí, působí vedle Sociologického ústavu AV ČR také na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V rozhovoru mluví zejména o útěku z ruskou armádou napadené Ukrajiny či příchodu do Česka: „Víte, když jsem psala e-mail s tím, že se zkusím přihlásit na nějakou pozici, neměla jsem žádná očekávání. Vůbec jsem nečekala, jak rychle a snadno práci nakonec dostanu. Nabízela jsem, že klidně budu pracovat jako dobrovolnice. Potřebovala jsem se dostat mezi ostatní lidi a být užitečná tím, co dělám," popisuje Zhmurko.

Socioložka Radka Dudová se zúčastnila natáčení pořadu Fokus Václava Moravce, konkrétně květnového dílu s názvem Život na dluh. Dudová v rozhovoru reaguje na rostoucí podíl domácností pod hranicí chudoby. „Česká republika je dlouhodobě pokládána za zemi s nejnižší příjmovou nerovností. V průběhu posledního půlroku se zdá, že se děje něco zásadního, takže uvidíme, jak na tom budou ostatní evropské země a co to vlastně konkrétně znamená,“ shrnuje Dudová současnou nejistotu kolem interpretace aktuálních dat a popisuje, kterých sociálních skupin se současná krize týká nejvíce: „Mezi ohrožené patří už snad 20 let dvě skupiny, a to jsou na jedné straně samoživitelé a samoživitelky, a na druhé straně jsou to důchodci, což je široký pojem, ale jsou to v podstatě většinou ženy žijící osaměle, starší 65 let,“ popisuje. Pandemie podle Dudové zároveň zhoršila zejména situaci samoživitelek, a to z důvodu, že nemohly posílat děti do škol a chodit do práce. Situaci samoživitelek na základě své výzkumné praxe Dudová popisuje v jedné z dalších reakcí: „Opravdu to není o tom kupovat dětem značkové oblečení nebo nejmodernější mobil. Ono je to opravdu o tom dát jim najíst a sama si dát třeba rohlík. (...) Samoživitelky nejsou jedna homogenní skupina, ale u části z nich, téměř poloviny, situace za covidu vedla k tomu, že musely začít šetřit na potravinách, na věcích základní potřeby, a že začaly mít problémy jak plánovat, aby zaplatily nájem.“ Rozhovor, ve kterém se Dudová dále věnuje například tématu základního nepodmíněného příjmu, je k dispozici online.

Digitální antropoložka Marie Heřmanová se objevila v nedávném vydání podcastu Vinohradská 12, který připravuje Český rozhlas. Spolu s novinářem rozhlasu Janem Cibulkou tu hovořila o snahách Evropské unie zpřísnit pravidla pro chování na internetu. „Cílem směrnice tak, jak ji popisuje tisková zpráva, která k tomu vyšla, je v podstatě narovnat určitou mocenskou nerovnost mezi platformy a jejich uživateli a v podstatě dát větší důraz na uživatele samotné, aby měli větší kontrolu nad tím, co na té platformě vidí a právě třeba nad tím, jak platforma kontroluje obsah, který oni sami vytvářejí. Samozřejmě to znamená velký důraz na gramotnost ze strany uživatelů, aby se v tom dokázali zorientovat a dokázali pochopit postupy. Aby věděli, co jsou jejich práva,“ popisuje chystaný předpis Hermanová a dodává, že podle ní bude podstatné, jakým způsobem k věci přistoupí tuzemští legislativci, tedy jakým způsobem se legislativa nastaví na národní úrovni. Antropložka se v rozhovoru dále zabývá například algoritmy schovanými za fungováním sociálních sítí, tedy něčím, co je dnes často předmětem debat o transparentnosti internetových platforem všeho druhu. „Panuje všeobecné přesvědčení, mýtus, že algoritmus je nějaká neomylná a hlavně neutrální entita. Což samozřejmě není pravda, protože algoritmy samozřejmě programují lidé, takže nejsou neomylné, nejsou ani neutrální. Existuje docela dobře popsaný jev, kterému se říká algoritmický bias,“ vysvětluje Heřemanová. Více o mechanismech cílení reklamy, trendech a možných regulacích si můžete poslechnout na webu rozhlasu.

Share this page