Heřmanová: „Sociální sítě jsou dobrým sluhou, ale mohou se stát i zlým pánem“

Heřmanová v letech 2008–2015 průběžně realizovala dlouhodobý etnografický terénní výzkum v mexickém státě Chiapas. Zaměřila se přitom na společenské vzorce v odlišné společnosti. Ty se ale podle ní dají velmi dobře pozorovat také v digitálním světě. I proto svůj další výzkum orientuje také na sféru sociálních sítí.

Dnes a denně se čím dál více setkáváme s mýty, stereotypy, výzvami a závislostmi na sociálních sítích a internetu jako takovém. Obecně to jsou názory ohledně narušování schopnosti udržet pozornost, posunutých hranic soukromí či přehlcení velkým množstvím informací. Podle Heřmanové jsme si těchto věcí vědomi, ale už nejsme schopni konverzace o nějaké regulaci. Ona sama se na svém twitterovém účtu k těmto problémům vyjadřuje a snaží se je vymezovat. „Lidé na má vyjádření často reagují takovými obraty, že tu chci zavést cenzuru a komunismus, což samozřejmě vůbec není v mých úmyslech,“ podotýká v podcastu na serveru Lupa.cz Heřmanová.  

Je nepopiratelné, že na naši společnost mají sociální sítě obrovský vliv. My však máme také vliv na to, co si jejich prostřednictvím budeme předávat za informace. „Ze začátku to bylo například pro novináře obrovské bum, že se najednou objevují ta ‚big data‘, se kterými mohou pracovat,” popisuje Heřmanová začátky platforem na internetu v rozhovoru propořad Noční Mikrofórum Český rozhlas Dvojka. Co jsme si ale nejspíš v tu dobu neuvědomovali, je, že se toto množství informací může být v budoucnu obrátit proti nám. Příkladem mohou být vlny dezinformací, se kterými se snažíme bojovat.  

„Dnešní mládež na internetu prokazatelně tráví mnoho času. Je pro ně naprosto běžné komunikovat přes internet a nevidí to jako nějakou nezvyklost. Mnozí se skrývají pod falešnou identitou a znepříjemňují život ostatním uživatelům a od toho se potom odvíjí pocit bezpečí obětí takových nepříjemností. A to platí potom jak v tom digitálním prostředí, tak třeba při cestě v MHD. Na druhé straně ta možnost komunikovat s někým, aniž byste přitom byli v bezprostřední blízkosti pomáhá mnoha lidem třeba vypořádat se s různými životními situacemi, kdy vidí, že je prožívá i někdo jiný a ve finále si mohou navzájem pomoci,” vysvětluje Heřmanová fungování mladých lidí na internetu. „Někteří se prezentováním své osobnosti také živí a je k tomu potřeba více než se jen umět fotit na telefon, jak si mnozí myslí,” uvádí ve zmíněném rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka. Heřmanová se poslední dobou také zabývá rozdílnými finančními výdělky a formami ovlivňování mezi ženami a muži v branži influencerství. 

„Toto všechno ale jednoznačně neznamená, jestli je pro nás digitální prostředí dobrem či zlem,” podotýká Heřmanová. Sociální sítě jsou dobrým sluhou, ale mohou se stát i zlým pánem. Heřmanová vysvětluje, že například politici se naučili využívat je ke svému úspěchu, ale zároveň to zaviňuje nespočet problémů, které máme na politické scéně. „Lídři různých politických stran je používají jako přímý komunikační kanál se svými voliči, čímž si je přirozeně přibližují a zvyšují pravděpodobnost, že je bude volit více lidí,” říká Heřmanová. Zároveň skrze média unikají různé výroky vlivných lidí a ve finále mezi sebou komunikují právě skrze média, což většinou končí skandálem. Jindy se tím špatným pánem stávájí ve chvíli, kdy se nás zmocní algoritmy platforem jako je Facebook či TikTok, které jsou poslední dobou více personifikované. Člověk se tím nechá snadno pohltit. „Já jsem se odnaučila prokrastinovat na mobilním telefonu. Pomohly mi v tom aplikace, které mi vlastně vypínají jiné aplikace, což se může zdát poněkud humorné, ale funguje to,” dělí se se svou zkušeností Heřmanová. 

„Tvrzení kolující o tom, jaký na nás mají vliv sociální sítě, jsou často nepodložená seriózními výzkumy, které by byly nějakým způsobem zrecenzované,“ vysvětluje Heřmanová. Dále uvádí, že co se týče neschopnosti udržení pozornosti například u dětí, která by měla být způsobená trávením času na sociálních sítích, se měří velmi obtížně. Ještě jsme podle Heřmanové nepřišli na způsob, jak tento jev pozorovat a vyhodnotit, a tak jsme obklopení jen domněnkami. Jisté ale je, že závislost na sociálních sítích lze vybudovat podstatně snadno, a tak je důležité kontrolovat to, co na nich děláme a jestli je nezbytné na nich trávit tolik času. 

Další rozhovor s Marií Heřmanovou jste si před časem mohli přečíst také na stránkách Sociologického ústavu AV ČR.