Srpnový výběr sociologických komentářů z médií

Ekonomka Kamila Fialová z oddělení Ekonomické sociologie poskytla komentář týdeníku Respekt k tématu zkrácení pracovního týdne: „Technologický pokrok nahrává tomu, že se pracovní doba bude zkracovat. Souvisí to i s úvahami o základním nepodmíněném příjmu, s automatizací a robotizací, nicméně nemyslím si, že to bude už za deset let,“ popisuje.
-  Respekt.cz: Čtyři dny v zahradě (placený přístup)

Ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký komentoval aktualizovaná data Českého statistického úřadu o věkové struktuře obyvatelstva hl. m. Prahy. Ta se v poslední dekádě postupně proměňuje. „Změny nastaly hlavně proto, že věková struktura je nevyrovnaná. Populačně nejslabší ročníky, narozené v devadesátých letech minulého století, byly před deseti lety teenagery a teď se posunují do vyšších věkových kategorií,“ shrnuje ve článku MF Dnes situaci. Úbytek obyvatelstva v produktivním věku je podle něj přirozený a kopíruje populační křivku. „Není to tím, že by se mladí lidé stěhovali pryč nebo se lidé středního věku stěhovali do Prahy,“ dodává Kostelecký. Dále také vysvětluje, co se děje z hlediska porodnosti, která i přesto, že se rodí více dětí, dlouhodobě klesá: „Žen, které vstupují do věku, kdy by mohly mít děti, je teď málo. Jsou to slabé populační ročníky, a i kdyby tyto ženy měly více dětí než jejich maminky, tak je nejsou schopny nahradit, protože jich je málo.“ Kostelecký však upozorňuje, že počet obyvatel města záleží více na stěhování než na tom, kolik se narodí dětí.  „Kdyby záleželo jenom na tom, kolik dětí se narodí místním lidem, tak by se počet obyvatel nezvyšoval. Přírůstek je téměř výhradně založen na migraci,“ doplňuje.
- MF Dnes, 8. 8. 2020

Socioložka Blanka Nyklová z NKC – gender a věda pro Český rozhlas Plus popsala výsledky výzkumu domácího násilí během pandemie COVID-19, který v uplynulých měsících realizovaly pracovnice Sociologického ústavu AV ČR spolu s Fakultou humanitních studií UK. „I ze stavebních důvodů bylo prakticky nemožné pro těch několik málo organizací, které poskytují služby obětem domácího násilí, zajistit veškerá epidemiologická opatření, a proto bylo velmi komplikované zajistit obětem možnost využít těchto služřeb i tam, kde se nabízejí,“ zmiňuje například Nyklová.
- Český rozhlas Plus: Odpolední Plus (reportáž v čase 17:45)

Podle Martina Luxe, vedoucího oddělení Sociekonomie bydlení, není jisté, že koronakrize zlevní ceny bytů a domů. Poklesnou? „Ne každá ekonomická krize musí být spojena s poklesem cen rezidenčních nemovitostí. Hlavní otázkou je, jak je trh tzv. volatilní – tedy jak moc v boomu letí ceny vzhůru a v krizi naopak dolů. To je pak rozhodující pro zhodnocení rizika, jestli nás i teď čeká pokles cen. Ze zahraničních studií se zdá, že mezi hlavní faktory volatility na trhu bydlení patří příliš razantní růst disponibilních příjmů domácností v období hospodářského růstu, jednosměrné zaměření preferencí lidí ve prospěch vlastnického bydlení, rozvinutý hypoteční trh, nízké sazby a rostoucí investiční a spekulativní aktivita. To vše na naši zemi sedí. Poslední důležitou otázkou je také míra nadhodnocení během posledního růstového období: podle našich výpočtů byly ceny bytů v roce 2019 nadhodnoceny – ačkoliv nadhodnocení nebylo tak vysoké jako v roce 2008, už od roku 2017, tedy více než tři roky, registrujeme zvyšování odchylky od dlouhodobé rovnováhy. ČR tak dle mého názoru patří nyní do skupiny zemí s vysokým rizikem cenové volatility a středním rizikem cenové korekce během budoucí ekonomické krize.“ 
Kdy? „Trh bydlení patří mezi nejméně efektivní trhy, což mimo jiné znamená, že se vše na něm odehrává s poměrně velkým zpožděním. Je jasné, že meziročně v roce 2020 ceny bytů ještě stoupnou, a ne zrovna málo. První dvě čtvrtletí byly ve znamení pokračujícího růstu cen, což mimo jiné zvýšilo nezdravé nadhodnocení cen bytů. Až ve druhé polovině roku můžeme zaznamenat první nesmělé náznaky obratu a pokud se nezaměstnanost, příjmy domácností a sazby budou vyvíjet tak, jak očekává ČNB, tak teprve v roce 2021 by ceny měly zamířit dolů.“
O kolik? „Protože to nebude hned, je moc brzy na přesnější čísla.“
Může to být i jinak? „Může. Stát, a to nejen ten náš, dělá vše pro to, aby takovému scénáři zabránil. Ruší daň z nabytí, za cenu rekordního zadlužení ve velkém nalévá peníze do ekonomiky. Kde jsou tak velké státní zásahy, je jen těžké odhadnout, co se vlastně na trhu nakonec bude dít. Možná si za cenu zadlužení budoucích generací koupíme cenovou stabilitu.“
- Think tank HN: Zlevní koronakrize ceny bytů a domů? Moc optimisticky to nevypadá (placený přístup)

Téma konfliktu náboženství v Indii rozebral sociolog Jiří Krejčík v pořadu Ranní Plus Českého rozhlasu Plus. Vyvolají současné kroky indické vlády nepokoje?
- Český rozhlas Plus: Ranní Plus (čas 7:47)