Večerník: „Nejsme až tak výjimeční co do ekonomické rovnosti, ani nejsme až takoví rovnostáři ve vyjadřovaných postojích“

Published: 10. 7. 2019

Media

Vedoucí oddělení Ekonomické sociologie Jiří Večerník se dlouhodobě věnuje tématům příjmové nerovnosti, chudoby a dlouhodobých proměn české společnosti.

V časopise Trade-off vyšel před nedávnem článek Jak rovnostářská je česká společnost?, ve kterém Večerník nabízí čtenářům možnost nahlédnout pod pokličku výzkumu nerovností, ať už příjmových, majetkových či v životních šancích.

„O příjmech se často hovoří obecně, ale musíme přinejmenším rozlišovat příjmy osob (výdělky ze závislé či samostatné činnosti, důchody a další zdroje) a příjmy domácností (dohromady ze všech zdrojů, po zdanění a přepočtu s ohledem na počet členů). Cesta od hrubých výdělků či tzv. tržních příjmů k čistým příjmům zakládajícím koupěschopnost domácnosti vede přerozdělovacími kanály v podobě daní a sociálních dávek. Výsledky týkající se diferenciace výdělků nejsou stejné, když oslovíme pro získání informací plátce peněz (firmy a organizace), anebo jejich příjemce (osoby či domácnosti)," vysvětluje Večerník. Pokud jde o odpovědi na otázky ohledně nerovností, navzdory obecnému povědomí a představám o „známém českém rovnostářství“ na základě řady výzkumů zjišťujeme, že se dokonce ocitáme až někde okolo průměru evropských zemí. „Ani na základě dat srovnávacího šetření European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC), u nás shromažďované Českým statistickým úřadem pod názvem ,Životní podmínky' Česko (...) není zemí s nejmenšími rozdíly ve výdělcích v rámci Evropy,“ doplňuje. (Celý text je k nalezení v Trade-off 3/2019)

V červnovém čísle měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika & my vyšla anketa s otázkou Ohrožuje Českou republiku chudoba?. V ní zaznívá také Večerníkův příspěvek. Ačkoliv jsme na tom podle něj z hlediska některých ukazatelů lépe než průměr Evropy, případně se nacházíme v průměru, je třeba nasměrovat pozornost na ohrožené kategorie populace, ostrovy chudoby a problémové skupiny: „Celkově vzato v kupní síle domácností Česko předstihuje ostatní tranzitivní země, velmi však zaostává za Západem – třeba v Rakousku je kupní síla dvakrát vyšší. S tříprocentním podílem domácností vykazujících vážnou materiální deprivaci jsme ale na tom lépe než průměr Evropy, přičemž se sedmiprocentním podílem těch, kdo mají velké obtíže vyjít s rozpočtem, jsme na průměru. Chudoba v širším společenském měřítku tak u nás moc nehrozí. Jsou však ohrožené kategorie populace, ostrovy chudoby a problémové skupiny. Náklady bydlení dusí rozpočty pětiny domácností. A ty nejslabší lákají šmejdi do svých podvodných nabídek.“

Rovnostářství bylo také tématem článku Česko není tak rovnostářské. Podle Credit Suisse jsou rozdíly v majetku podobné jako v Rakousku či Británii (placený obsah) vydaném v online verzi Hospodářských novin. V něm najdeme například Večerníkovo upozornění na skutečnost, že nevelké rozdíly mezi lidmi lze potvrdit tvrdými čísly jen u oficiálně sledovaných příjmů, velmi málo se toho ale ví o rozdílech v majetku domácností. Pozornost čtenářů přitom obrací k chystanému šetření finanční situace domácností, které připravuje Český statistický úřad ve spolupráci s Českou národní bankou po vzoru obdobného šetření, jenž probíhá v zemích eurozóny pod koordinací Evropské centrální banky. Šetření má letos začít jako pilotní projekt a v následujících letech se bude pravidelně opakovat. Zmapuje majetkovou a finančí situaci českých domácností, zaměří se přitom na úspory, podnikatelská aktiva, majetek, ale také na zatížení rodin různými úvěry. Bude zajímavé sledovat, zdali toto šetření nalezne odraz v pravidelném průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, ve kterém Večerníkovi kolegové ze Sociologického ústavu AV ČR dotazují respondenty ohledně životní úrovně jejich domácností.

Ve článku v HN se dále dočteme, co již bylo částečně zmíněno výše o českých představách o nerovnostech. „Od roku 1990 i u nás pozvolna narůstají rozdíly ve mzdách a nyní už u nás panují podobné rozdíly jako v západoevropských zemích. Avšak příjmová nerovnost patří v evropském měřítku stále k nejnižším. Nesoulad mezi většími mzdovými a menšími příjmovými rozdíly je přitom důsledkem vyššího přerozdělování (člověk, který má nižší mzdu ve výsledku nemusí nutně mít o moc nižší celkové příjmy než člověk s vysokou mzdou, protože stát mu pomůže formou sociálních dávek a daňových úlev),“ prezentuje článek Večerníkovy úvahy. Ten poté doplňuje hodnocení celkové situace v Česku: „Naše situace v oblasti sociálně-ekonomických rozdílů je velmi dobrá, avšak nejsme až tak výjimeční co do ekonomické rovnosti ani nejsme až takoví rovnostáři ve vyjadřovaných postojích.“

V letošním roce vychází impaktovaný článek Subjective Perceptions of Poverty and Objective Economic Conditions: Czechia and Slovakia a Quarter Century After the Dissolution of Czechoslovakia v časopise Social Indicators Research, ve kterém Martina Mysíková z oddělení Ekonomické sociologie spolu s Jiřím Večerníkem a s dalšími dvěma autory nabízí pohled na souvislosti mezi subjektivním vnímáním chudoby a objektivními ekonomickými podmínkami. Na problémy sledování chudoby se Večerník spolu s Martinou Mysíkovou zaměřil v publikaci Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele (dostupné také anglicky), tématu rovnostářství se věnuje rovněž s Martinou Mysíkovou v předloňské publikaci Sociologického ústavu AV ČR Jací jsme rovnostáři? Výdělky, příjmy a situace domácností v Česku v porovnání s Evropou (případně v rozšířené anglickojazyčné studii Ranking objective and perceived inequality), šířeji pak také v knize Práce, hodnoty, blahobyt. České reálie v evropském kontextu. V nedávné době jsme rovněž zpřístupnili některé ze starších Večerníkových publikací, které zaznamenaly ohlas tuzemského i mezinárodního publika. Všechny tyto tituly jsou dostupné zdarma ve formátu PDF:

Jiří Večerník se také v poslední době podílel na vydání knihy Vzdělání, dovednosti a mobilita: Zaměstnání a trh práce v České republice a evropských zemích, a sice jako editor společně se socioložkou Petrou Anýžovou z oddělení Hodnotových orientací ve společnosti. Titul vydalo Nakladatelství Karolinum.

Vědci / vědkyně: