Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství. [The gender pay gap and parenthood.]

ČR vykazuje dlouhodobě jeden z nejvyšších rozdílů v průměrných mzdách mužů a žen (GPG) v rámci EU. Za příčinu vy-sokého GPG bývá v ČR často považována rozdílná úroveň vzdělání anebo segregace do kategorií zaměstnání. Segrega-ce do kategorií zaměstnání nicméně vysvětluje pouze asi čtvrtinu celkového rozdílu mezd a ženy dosahují vyššího vzdě-lání než muži. Článek se proto zaměřuje na otázku dalších faktorů, jež s GPG souvisí, a klade si konkrétně otázku po do-padu mateřství na mzdové znevýhodnění žen. Při nedostatku dat o rodičovství testujeme hypotézu o tom, že GPG jenadprůměrný u matek malých dětí, nepřímo prostřednictvím věkových kategorií. Zjišujeme, že GPG je celkově i na stej-né pracovní pozici nejvyšší ve věkových kategoriích, kdy jsou ženy a muži obvykle rodiči malých dětí, a to platí jak prosoukromou, tak pro veřejnou sféru. Jednou z důležitých příčin GPG je v ČR tedy mateřství. K analýze využíváme data In-formačního systému o průměrném výdělku (ISPV) z let 2002−2018. Na základě výsledků navrhujeme, jak zlepšit struk-turu sbíraných dat, aby bylo možné přímo sledovat mzdové z(ne)výhodnění v souvislosti s rodičovstvím: prospělo by sle-dovat v ČR i takové proměnné, jako jsou rodičovství, místo bydliště, důvod absence v práci, délku absence a návraty nastejné případně i jiné pracoviště apod. Přínosem by bylo i zavedení unikátního kódu zaměstnané osoby, který by se ne-měnil ani poté, kdy se žena nebo muž vrátí z rodičovské.

Abstract

The Czech Republic has long evinced one of the most significant differences between the average wages of men andwomen (GPG) in the EU. The cause of high GPG in the Czech Republic is often considered to be different levels of edu-cation or segregation into employment categories. However, segregation into employment categories explains onlyaround a quarter of the total wage gap and women are currently more likely to have a higher (university) educationthan men The article, therefore, focuses on other factors related to the GPG and poses a question on the impact ofmotherhood on the wage disadvantaged position of women. In the absence of data on parenthood, we test the hy-pothesis that the GPG is higher than average for mothers of small children indirectly through the use of age categories.We found that the overall GPG and within-job GPG is highest in those age categories where women and men are typi-cally parents of young children and this applies to both the private and public sectors. One of the most important cau-ses of the GPG in the Czech Republic is, therefore, maternity. We used Information System on Average Earnings (ISPV)data for the period 2002−2018 for the analysis and, based on the results, we suggest how to improve the structure ofthe data so that it is possible to directly monitor wage (dis)advantages connected to parenthood: it would be beneficialto monitor such variables in the CR as parenthood, place of residence, reason for absence from work, length of absenceand returns to the same or other workplace, etc. Introduction of a unique code of the employed person, which wouldnot change when a woman or man returns from parental leave is also suggested.