Výzkumný projekt měl dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo porovnat význam kontextuálních a kompozitních faktorů pro vysvětlení relativní stability prostorových vzorců volebního chování v čase na území Česka od doby, kdy bylo zavedeno všeobecné volební právo. Druhým cílem bylo hlouběji poznat mechanismy, kterými jsou prostorově specifické vzorce volební chování udržovány nebo měněny v čase, zvláště v období, kdy politického postoje nemohou být svobodně vyjadřovány (jako v době vlády komunistické strany), nebo v době velkých sociálních, ekonomických a politických změn (jako po roce 1989).
Projekt představuje unikátní studii prostorových vzorců volebního chování v Česku. Kombinací politologických, sociologických, geografických a historických technik analyzuje výsledky voleb do dolní komory parlamentu, které se na území Česka uskutečnily v od zavedení všeobecného volebního práva až do současnosti (období 1920-2013). Na základě volebních programů a parlamentní praxe byly všechny relevantní politické strany účastnící se voleb ve sledovaném období roztříděny do ideologicky definovaných stranických rodin. Hlasování pro politické stany patřící do různých stranických rodin v parlamentních volbách sloužilo jako indikátor ideologické orientace jejich voličů. Všechna volební data z prvorepublikových voleb byla digitalizována a převedena na srovnatelné územní jednotky, zhruba odpovídající soudním okresům. Všechna volební data z let 1992-2013 byla převedena na srovnatelné jednotky, zhruba odpovídající obcím, a také prvorepublikovým soudním okresům. Obdobným způsobem byla zpracována demografická a sociálně-ekonomická data ze sčítání lidu. To umožnilo udělat systematickou analýzu prostorových vzorců volebního chování, jejich změn v čase a jejich podmíněnosti prostorovými vzorci struktury obyvatel. Výsledky analýz prokázaly, že prostorové vzorce volebních preferencí odrážející sociálně-ekonomické faktory se v čase mění spolu s proměnami sociálně ekonomických struktur. Prostorové vzorce volebních preferencí odrážející kulturní či náboženské odlišnosti v populaci jsou naopak neobyčejně stabilní. Jinými slovy: pokud jsou politické preference voličů odrazem jejich sociálně-ekonomického statusu, mají tendenci se v čase měnit. Pokud jsou naopak politické preference voličů především odrazem jejich hodnotových orientací vycházejících z kulturních či náboženských vzorců, mají tendenci se v čase uchovávat a dokonce se přenášet z generace na generaci. Kvalitativní výzkum v modelových městech a regionech ukázal, že hlavním mechanismem zajišťujícím stabilitu nábožensky a kulturně podmíněných voličských preferencí je politická socializace v rodinách a lokálně či regionálně specifickém prostředí, v němž hrají roli nejenom přítomnost a aktivity místních sdružení politických stran, ale i přítomnost a aktivity dalších politicky relevantních institucí, jako jsou např. církve, odbory či další neziskové organizace.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 9, zobrazeno 1 - 9)
Volební chování individuálních voličů je ovlivňováno různými prostorově definovanými faktory. Zpravidla se vliv takových faktorů obecně označuje jako kontextuální efekty.
Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socio-ekonomických a demografických charakteristik populace.
Článek se věnuje problematice kontextových vlivů na volební chování. V části českéodborné literatury bylo konstatováno, že vliv prostorového kontextu na volební chování v Česku je nevýrazný a že převážnou část teritoriální diferenciace volebních výsledků lze vysvětlit jako důsledek teritoriálních odlišností sociální skladby, tedy kompozičně. Tato studie zkoumá existenci kontextových efektů v detailním územním členění.
The article focuses on Czech/German ethnic boundary from former interwar Czechoslovakia and its persistence (or transience) in electoral behaviour in selected post-1989 elections. In the analytical part of the article links between populations in regions and electoral results is discussed in order ‘extract’ phantom borders. The analysis draws on both recent GIS data on historical spatial units and historical electoral data to explore the concept of phantom borders.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou většinou voličů považovány za nejdůležitější z voleb, protože se při nich rozhoduje o budoucím složení vlády. Bývá v nich proto také vyšší volební účast než v jiných volbách. Protože poskytují detailní informace o volebním chování v každé z více než 6000 českých, moravských a slezských obcí, jsou volební data zvláště vhodná ke zkoumání regionálních rozdílů volebního chování a jejich proměn v čase.
Election laws regulate the number of deputies who are elected in individual electoral districts, and set them in relation to the population, respectively to the number of voters participating in elections in individual regions. Elected deputies could thus be regarded as political representatives of citizens living in electoral districts. However, under systems of proportional representation, current deputies represent the ideology of the party to which they belong rather than the region.
The book chapter analyzes profound economic and political changes in Czech society after 1989 from spatial perspective. The Czech society was very egalitarian in socio-economic terms at the end of 1980’s. The economic transformation dramatically changed the institutional setting, the ownerships structure and “the rule of the game” in economy, which opened the way for more social diversity and inequality.
Social inequalities have increased in the Czech Republic since the collapse of communism. While this has not led to an intensification of territorial inequalities, yet the analysis of the Prague metropolitan area presented in this chapter shows that pressure toward socio-spatial inequalities might increase in the near future.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter