Předkládaný projekt si klade za cíl zmapovat situaci neprovdaných matek po roce 1989 s důrazem na sociální a regionální aspekt problematiky a navrhnout a zhodnotit případné nástroje sociální politiky na základě zahraničních zkušeností. Doplní tak demografické práce, které upozorňují na to, že se v českém případě nemanželská plodnost kumuluje mezi mladými ženami s nízkým a velmi nízkým vzděláním
Po roce 1989 v české společnosti vzrostly podíly neúplných rodin, ale především se prudce zvýšily počty svobodných matek a v současné době se rodí přibližně 30 % dětí neprovdaným ženám. I když porození dítěte neprovdanou ženou nemusí samo o sobě vypovídat o sociální marginalizaci, v mnoha případech tomu tak je. O typu a relativní rizikovosti svobodného mateřství vypovídají dva faktory: 1) jaké je typické sociální postavení neprovdaných matek; 2) kolik z neprovdaných matek žije v de fakto manželstvích.
Navrhovaný projekt počítá s uskutečněním empirického výzkumu, jehož cílem je zjistit, zda otcové dětí neprovdaných matek obvykle žijí ve stejné domácnosti a nakolik lze nárůst mimomanželské plodnosti vysvětlit rostoucí popularitou nesezdaných soužití. Výzkum se bude rovněž zaměřovat na otázku, zda a v jaké formě se muži zapojují do výchovy dětí a umožní srovnání rodin manželských a ostatních domácností s dětmi. Tímto způsobem se získá jedinečná informace o tom, jaký podíl mimomanželské plodnosti představují svobodné matky v tradičním smyslu slova, jaký je podíl neprovdaných matek žijících ve faktických manželstvích a jaká je sociální situace neprovdaných matek.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 21 - 30)
Bulletin se zaměřuje na situaci neprovdaných matek. První část shrnuje demografický vývoj nemanželské plodnosti a dále ukazuje základní výsledky víceúrovňových modelů. Druhá část bulletinu přináší základní výsledky specializovaného šetření matek, které umožňuje detailnější pohled na sociální situaci neprovdaných matek.
Záměrem této studie je představit hlavní přístupy současného výzkumu zaměřeného na problematiku domácí práce. V první části jsou zkoumány zdroje problematického statusu domácí práce v současné společnosti. V druhé části jsou rozlišeny ekonomické a sociálně konstruktivistické přístupy k vysvětlení dělby domácí práce. První z nich se soustředí na ekonomickou racionalitu a srovnávaní zdrojů, druhý klade do popředí význam genderové ideologie a potvrzování genderové identity.
Tento text zkoumá, zda se liší hospodaření s příjmy nesezdaných párů a párů, které uzavřely manželství. S použitím dat z ISSP z roku 1994 a 2002 se snaží najít odpověď na otázku, zda se v České republice v průběhu devadesátých let 20. století mění charakter nesezdaných soužití a zda se ekonomické upořádání nesezdaných párů s dětmi přibližuje manželským párům. Třídění druhého stupně ukazuje, že nesezdané páry častěji než manželé hospodaří odděleně.
Tato stať vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství 2006 a zaměřuje se na důvody, jakými vysvětlovaly neprovdané matky svoji rodinnou situaci při narození dítěte. V první části jsou identifikovány tři typy motivací svobodného mateřství: nesouhlas/absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Dále jsou analyzovány sociálně-demografické charakteristiky těchto skupin svobodných matek a charakter jejich rodinného uspořádání.
Cílem textu je srovnání dělby domácí práce a hodnocení její spravedlnosti v sedmi evropských zemích na základě dat ISSP 2002. Středem zájmu je především vztah mezi subjektivním hodnocením spravedlnosti podílu na domácí práci a časem, který je na práci v domácnosti vynakládán. Důraz je přitom kladen na rozlišení podle charakteru zapojení obou partnerů do placené práce.
Tento text podává základní přehled o neziskových organizacích, které se v České republice zaměřují na prosazování rovných příležitostí mužů a žen a na podporu žen. Vedle ženských organizací se zaměřuje i na další neziskové organizace, které se v rámci svých aktivit soustředí na podporu žen či podporu rovných příležitostí mužů a žen. V 90.
Článek věnuje pozornost českému sociálnímu systému, v němž se zaměřuje zejména na opatření a dávky určené matkám samoživitelkám. Pomocí analýzy struktury a výše dávek státní sociální podpory se autorka snaží zjistit, zda a za jakých okolností se finančně vyplácí status matky samoživitelky a život v nesezdaném soužití oproti manželství.
Článek detailně analyzuje a srovnává pojetí mateřské dovolené v ČR a vybraných státech EU. Diskutována je zejména délka a podmínky mateřské dovolené (MD) a výše vypláceného příspěvku v mateřství. Výsledkem analýzy je žebříček zemí vytvořený na základě průměrného skóru, kombinujícího celkový objem peněz vyplacený na příspěvku v mateřství v průběhu mateřské dovolené a podíl hrubé měsíční mzdy nahrazený v jednom měsíci MD.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter