Juniorský badatelský projekt GA AV ČR, doba řešení 2006-2008
Shrnutí projektu
Sociální distance budou studovány pomocí dvou výzkumů, vstupní kvalitativní sondy a reprezentativního šetření v dospělé populaci. Zkoumán bude stratifikační prostor bez existujících apriorních klasifikací (typu status či třída). Cílem je zmapování celého stratifikačního prostoru včetně skupin lidí nezařazených ve standardním pracovním procesu. K tomu bude využito především metody měření subjektivní sociální distance a percepce sociálních nerovností a přístupu měřící objektivní sociální distance v rámci sociální sítě jedince (generátory jmen a pozic). Aplikace tohoto přístupu umožní hledat odpověď na základní otázku, zda se v naší společnosti formují disjunktní, relativně homogenní sociální skupiny, které lze považovat za sociální třídy. Cílem bude stanovit relativní vzdálenosti a tedy i míru jejich uzavření. Získané subjektivní distance budou porovnány s objektivními. Zkoumána bude také predikční síla standardních koncepcí operacionalizace sociálního postavení. Zvláštní pozornost bude věnována odlišnostem v percepci sociálních nerovností mezi muži a ženami.
V rámci projektu provádíme:
- Kvalitativní výzkum sociálních distancí - polostrukturované rozhovory v Praze a Liberci (sběr dat 2006).
- Kvantitativní šetření Sociální distance (sběr dat listopad - prosinec 2007, agentura Focus).
- Sekundární analýzu dat z výzkumu MML TGI ČR (Median s.r.o.)
Více viz stránky projektu http://www.socdistance.wz.cz
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 24, zobrazeno 1 - 10)
Zabývám se diferenciací životních stylů, kulturního kapitálu (vkus a spotřeba) a sociální stratifikace. Analýza dat MML 2004 sleduje: hypotézu třídní homologie, sociální zakotvenost kulturního všežroutství a hypotézu nárůstu třídní homologie po roce 1989. Většina z 6 oblastí životního stylu je strukturována vzděláním a příjmem, zčásti hierarchicky vázána na sociální třídu ABCDE. Vliv mají další faktory: pohlaví, věk, velkoměsto.
Monografie uvádí přehled teoretických východisek studia sociokulturních a symbolických nerovností. Důraz je kladen na relační aspekt a kulturní dimenzi stratifikace (sociální identita, symbolické umisťování, kulturní praxe). V prismatu „kulturalistického přístupu“ nerovnosti vznikají v relacích mezi lidmi. Společné „alternativním“ přístupům je porozumění konkrétním vztahům a vzniku relací ve vzájemných interakcích mezi lidmi: komunikaci a asociaci v přátelských a partnerských vazbách.
Monografie uvádí přehled teoretických východisek studia sociokulturních a symbolických nerovností. Sleduje relační aspekt nerovností a jejich kulturní dimenzi (sociální identita, symbolické umisťování, kulturní praxe). V prismatu „kulturalistického přístupu“ nerovnosti vznikají v relacích mezi lidmi.
Monografie uvádí přehled teoretických východisek studia sociokulturních a symbolických nerovností. Důraz je kladen na relační aspekt a kulturní dimenzi stratifikace (sociální identita, symbolické umisťování, kulturní praxe). V prismatu „kulturalistického přístupu“ nerovnosti vznikají v relacích mezi lidmi.
Monografie uvádí přehled teoretických východisek studia sociokulturních a symbolických nerovností. Sleduje relační aspekt nerovností a jejich kulturní dimenzi (sociální identita, symbolické umisťování, kulturní praxe). V prismatu „kulturalistického přístupu“ nerovnosti vznikají v relacích mezi lidmi.
Studie se zabývá dvěma tématy týkajícími se diferenciace životních stylů, kulturní spotřeby a sociální stratifikace. První představuje hypotézu, podle které se v České republice sociální třídy vyznačují rozdílnými životními způsoby, druhým je sociální zakotvenost kulturního všežroutství. Úvodní část shrnuje teoretické koncepty a výzkumnou agendu kulturní diferenciace a stratifikace.
Monografie zkoumá stratifikaci pomocí interakční sociální distance v analýze Bogardusovy škály pro profesní kategorie / vzorců přátelství a dat z hloubkových rozhovorů. Sledujeme: 1. hypotézu o statusové podobnosti, 2. existenci subjektivní třídní hranice, 3. představy o uspořádání společnosti a za použití kvalitativních dat 4. percepci sociálních tříd, 5. a jak lidé re-konstruují nerovnosti, definují sociální kategorie a hranice mezi nimi.
Monografie zkoumá stratifikaci pomocí interakční sociální distance v analýze Bogardusovy škály pro profesní kategorie / vzorců přátelství a dat z hloubkových rozhovorů. Sledujeme: 1. hypotézu o statusové podobnosti, 2. existenci subjektivní třídní hranice, 3. představy o uspořádání společnosti a za použití kvalitativních dat 4. percepci sociálních tříd, 5. a jak lidé re-konstruují nerovnosti, definují sociální kategorie a hranice mezi nimi.
Monografie zkoumá stratifikaci pomocí interakční sociální distance v analýze Bogardusovy škály pro profesní kategorie / vzorců přátelství a dat z hloubkových rozhovorů. Sledujeme: 1. hypotézu o statusové podobnosti, 2. existenci subjektivní třídní hranice, 3. představy o uspořádání společnosti a za použití kvalitativních dat 4. percepci sociálních tříd, 5. a jak lidé re-konstruují nerovnosti, definují sociální kategorie a hranice mezi nimi.
Monografie zkoumá stratifikaci pomocí interakční sociální distance v analýze Bogardusovy škály pro profesní kategorie / vzorců přátelství a dat z hloubkových rozhovorů. Sledujeme: 1. hypotézu o statusové podobnosti, 2. existenci subjektivní třídní hranice, 3. představy o uspořádání společnosti a za použití kvalitativních dat 4. percepci sociálních tříd, 5. a jak lidé re-konstruují nerovnosti, definují sociální kategorie a hranice mezi nimi.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter