Hlavní cíle projektu
V návaznosti na dva předcházejí projekty Národní kontaktní centrum – ženy a věda (OK 457
a 1P OK 459), které probíhaly v letech 2001-2004 a 2005-2008, evropské aktivity na poli
„vědecká kultura a gender“ a „věda ve společnosti“, účast v evropských projektech
Rámcového programu a v poradních orgánech Evropské komise jsou cíle projektu NKC-ŽV:
- přispívat k produkci vědeckých poznatků o postavení žen a mladých lidí ve vědě z genderového hlediska, a to ve všech relevantních souvislostech ekonomických, sociálních a kulturních;
- podpořit implementaci opatření na podporu žen a mladých lidí ve vědě;
- stimulovat diskusi o otázkách genderové rovnosti ve vědě na úrovni státní správy, odpovědných orgánů výzkumu a vývoje, VŠ a AV ČR;
- zajistit zapojení ČR do mezinárodních aktivit na poli genderové rovnosti a rovnosti mužů a žen ve vědě;
- komunikovat tuto problematiku výzkumné komunitě a širší veřejnosti ČR;
- informovat o možnostech účasti na evropském výzkumu;
- podpořit účast žen a mladých vědeckých pracovníků na evropském výzkumu;
- rozvíjet debaty o vykazatelnosti vědy z hlediska genderové rovnosti a z hlediska propojení výzkumu a občanské společnosti v intencích dvousměrné komunikace mezi vědou a společností.
Koncepce projektu
Koncepce projektu NKC-ŽV se rozvíjí po dvou základních liniích: 1. podpůrné a
infrastrukturní a 2. teoreticko-výzkumné. První oblast aktivit se zaměřuje zejména
na posílení vnímání důležitosti problematiky rovných příležitostí ve vědě a výzkumu v rámci
vědecké komunity, státní správy i společnosti jako celku a na prosazení opatření směřujících
ke zlepšení postavení žen v české vědě. V rámci druhé oblasti dochází k budování znalostní
báze členek NKC-ŽV v oblasti genderové sociologie a vědních studií.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 11 - 20)
Tento text se zabývá utvářením ženského umění a dynamikou, kterou tento pojem vyvolává. Vycházíme z rozhovorů s umělkyněmi, které tvoří genderově nestereotypní/sensitivní umění a soustředíme se na to, jakým způsobem se jejich umění ne/angažuje v širším společenském kontextu. Sledujeme vnitřní a vnější dialogy umělkyň o vnímání vlastní tvorby, reakcí publika a médií, a setkáváme se s velmi specifickým vymezením vůči hromadnému zařazení do určitých myšlenkových proudů.
Stať se zabývá pro-žensky orientovanými aktivitami věřících žen v rámci hlavních církví působících v České republice. Sociologická analýza jejich aktivit se snaží postihnout mechanismy umožňující či znemožňující věřícím ženám participovat jak na praktickém chodu církve v jejích strukturách, tak i na formování a rozvoji teologického myšlení před rokem 1989 a po něm.
Článek popisuje a analyzuje radikální levicové a pravicové hnutí v ČR. Zaměřuje se na ženské a feministické aktivity a projekty v těchto hnutích. Na pozadí teorií genderu v sociálních hnutích analyzuje participaci mužů a žen a jejich generové role v aktivismu. V rámci empirického výzkumu komparuje anarchofeministický proud, socialistické aktivity žen a jejich vztah k feminismu. Zabývá se generovými aspekty neonacistického aktivismu, rolí žen a ženských aktivit v radikální pravici.
Publikace si klade za cíl upozornit na postavení žen v české vědě a na důležitost řešení problému genderové rovnosti obecně.
Publikace přináší portréty patnácti párů, v nichž oba partneři pracují ve vědě, výzkumu nebo na vysoké škole. Rozhovory zastihují akademické páry z různých vědních oborů v rozmanitých životních etapách: od mladých doktorandů s malými dětmi, kteří stojí na samotném začátku vědecké dráhy, přes postdoktorandy a etablované vědce a vědkyně na vrcholu svých kariér, až po páry, které svou profesionální vědeckou kariéru pomalu ukončují a jejichž děti už dospěly a založily své vlastní rodiny.
Publikace přináší portréty patnácti párů, v nichž oba partneři pracují ve vědě, výzkumu nebo na vysoké škole. Rozhovory zastihují akademické páry z různých vědních oborů v rozmanitých životních etapách: od mladých doktorandů s malými dětmi, kteří stojí na samotném začátku vědecké dráhy, přes postdoktorandy a etablované vědce a vědkyně na vrcholu svých kariér, až po páry, které svou profesionální vědeckou kariéru pomalu ukončují a jejichž děti už dospěly a založily své vlastní rodiny.
Publikace se zaměřuje se na osobní zkušenosti vědců a vědkyň z různých vědních oborů s akademickou mobilitou, na to jak oni sami prožívají stěhování, přesidlování, seznamování, odloučení a nové začátky. Kniha představuje patnáct vědců a vědkyní z různých vědních oblastí, kteří formou hloubkových rozhovorů vyprávěli o akademické mobilitě, která se většinou odehrála ve fázi doktorského či postdoktorského studia.
Článek je recenzí publikace M. Lamont How professors Think. Inside the Curious World of Academic Judgement, která se zaměřuje na analýzu systému peer hodnocení v sociálních a humanitních vědách, konkrétně v šesti disciplínách (antropologii, ekonomii, anglickou literaturu, historii, filosofii a politologii).
Postavení českých žen na trhu práce, ženy v řídících pozicích a vztah rodiny a práce v jejich životě jsou hlavní témata tohoto dvojčísla čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum. Problematika genderových nerovností na trhu práce je nejen aktuální z hlediska projektů aktuálně řešených v týmu Gender & sociologie, ale i jako jedna z kapitol, které je třeba v současné české společnosti řešit a diskutovat i v rámci vstupu České republiky do Evropské unie.
V posledním čísle letošního čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum se stejně jako v čísle minulém zaměřujeme na jedno specifické téma. Tentokrát se jedná o otázku postavení žen ve vědě a výzkumu, a zejména o problémy a těžkosti, se kterými se ženy pracující ve vědě setkávají, ať již v České republice, v zemích Evropské unie či jinde ve světě.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter