Cílem projektu je prozkoumat představy o vztahu legitimity politického a distributivního systému a jejich vzájemnou podmíněnost. Zabývá se také problematikou sociální nerovnosti a sociálního kapitálu. Zapojení do mezinárodní sítě umožňuje přistupovat k daným tématům v časové srovnávací perspektivě, která dovoluje srovnávat proměny představ v české společnosti, některých postkomunistických a západoevropských společnostech o těchto tématech od počátku 90. let.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 25, zobrazeno 1 - 10)
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost. Hlavní argument knihy spočívá v tvrzení, že události let 1997 a 1998 přispěly výrazným způsobem k nárůstu nespokojenosti veřejnosti s politikou a stranami, která přetrvává do současnosti.
Kniha má tři cíle, 1) seznámit se současnými kritérii kvality ve výběrových dotazovacích šetřeních; 2) posoudit prostředí pro realizaci výběrových dotazovacích šetření v ČR; 3) provést hlubší analýzu ve dvou vybraných oblastech: návratnost výběrových dotazovacích šetření v ČR a realizace šetření volebních preferencí v ČR.
Text zkoumá, zda je možné obecně popsat rozdíly mezi členskými státy EU v odhadech blízkosti k politickým stranám, a zkoumají, co nám tyto rozdíly říkají o charakteru vazby ke straně. Nestálost odpovědí na otázku týkající se blízkosti ke straně je ovlivněna jak krátkodobými (současně probíhající volby a volební kampaně), tak i dlouhodobými faktory (volební systém, role prezidenta v politickém systému, míra podpory systému měřená na základě spokojenosti s demokracií).
Text zkoumá, zda je možné obecně popsat rozdíly mezi členskými státy EU v odhadech blízkosti k politickým stranám, a zkoumají, co nám tyto rozdíly říkají o charakteru vazby ke straně. Nestálost odpovědí na otázku týkající se blízkosti ke straně je ovlivněna jak krátkodobými (současně probíhající volby a volební kampaně), tak i dlouhodobými faktory (volební systém, role prezidenta v politickém systému, míra podpory systému měřená na základě spokojenosti s demokracií).
Text testování teorie voleb druhého řádu v podmínkách České republiky. Autoři analyzovali dva základní datové soubory o volebním chování občanů: data z povolebního dotazníkového šetření EES 2004 a data z volebních statistik. Autoři ukázali, že většina charakteristik voleb do EP v ČR je v souladu s tvrzeními teorie národních voleb druhého řádu. Empirická zjištění prezentovaná v textu navíc naznačují několik významných rozšíření teorie. Ta autoři uvádějí v podobě čtyř nových hypotéz.
Text obsahuje analýzu důvodů účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Důvodem neúčasti je především pocit, že lidé nemají na politický proces žádný vliv. Neúčast ve volbách je především dobrovolná a vědomé rozhodnutí nejít volit je dlouhodobé povahy. Volební účast také souvisí s dispozicí zdroji: časem, znalostmi, vzděláním či financemi.
Text analyzuje vliv volební účasti na volební zisky jednotlivých stran v České republice. Po představení základních teorií a strategií výzkumu vlivu volební účasti na zisky jednotlivých stran jsou testovány hypotézy o vlivu volební účasti na zisky stran.
Text analyzuje zdroje a povahu jednoho z nejlepších prediktorů volby strany. Nejprve je analyzována úroveň a intenzita stranické identifikace pro jednotlivé strany, kdy nejpevnější voliče mají KSČM, KDU-ČSL a ODS. Zároveň se podařilo ukázat na zdroje této vazby v rodině, neboť osoby, které spolu žijí v manželském či partnerském svazku mají vyšší míru stranické identifikace a shodují se častěji i ve volbě strany.
Text zkoumal, které faktory ovlivnily výběr strany ve volbách do Poslanecké sněmovny 2006. Autoři zjistili, že pro české voliče je důležitá levo-pravá orientace. Voliči zároveň hlasují v souladu se zastávanými postoji na velkém počtu tématických škál. Tento vztah mezi volbou a postoji se týká předevěším témat, jež lze vztahnout k levo-pravé ideologické orientaci. Vliv sympatičnosti strany a jejího předsedy byl dokonce větší než v případě tématického hlasování.
Text shrnuje zjištění o důvodech volební účasti a výběru strany ve volbách do Poslanecké sněmovny 2006. Ukazuje podobnost nevoličů a nerozhodnutých voličů, jejich role ve volbách roste. Zároveň srovnáním jednotlivých modelů ukazuje, že největší vliv na volbu strany měly stranická identifikace, sympatičnost předsedů stran a hlasování podle témat. Naopak třídní vysvětlení mělo nízkou explanační schopnost.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter