Trvání projektu: 
2020 - 2022

Projekt zkoumá proces mezigenerační kulturní reprodukce. Zaměřuje se na heterogenitu kulturních zdrojů rodiny a jejich vliv na rozvoj gramotnosti, akumulaci kulturního kapitálu dítěte a dopady na školní úspěšnost. Kulturní zdroje rodiny jsou vícerozměrný koncept zahrnující odlišné typy kulturního kapitálu rodičů, přístupy k výchově a dostupné vzdělávací zdroje. Ne všechny zvyšují pravděpodobnost školní úspěšnosti dítěte, navíc jejich působení je často nepřímé, vzájemně provázané a v čase kumulativní. Sledovány jsou aktivity rodičů stimulující kognitivní schopnosti, čtenářskou gramotnost a kulturní kompetence dětí. Hlavním cílem projektu je vyhodnotit vliv kulturních zdrojů v mezigenerační reprodukci nerovností s důrazem na kauzální vysvětlení procesu. Proběhnou další 3 vlny sběru dat v longitudinální panelové studii žáků základních škol a jejich rodičů (4 vlny od 1. třídy; nově v 7.-9. třídě) a v analýzách budou také využita data z výzkumu Český panel domácností a mezinárodních šetření čtenářské gramotnosti žáků v ČR (PIRLS, PISA).

V roce 2021 dokončil řešitelský tým výzkum rodin s dětmi zaměřený na kulturní kapitál rodin a dopady koronavirové pandemie na vzdělávání (rozšíření podsouboru rodin z panelu CHPS) a připravil navazující vlnu výzkumu rodičů v longitudinálním panelu žáků základních škol (panel ZŠ), sběr dat bude dokončen v roce 2022. Analýzy dat z panelu ZŠ se zaměřily na dva hlavní okruhy: a) jak se při výchově přenáší kulturní zvýhodnění z rodičů na děti a dochází tak k postupnému utváření jejich třídního habitu a b) na dopady tohoto procesu: jak kulturní zvýhodnění v rodině spolu s úrovní pregramotnosti a kulturního kapitálu ovlivňuje úspěšnost při přechodu na víceleté gymnázium (Šafr, Gorčíková, Simonová, 2022) a jak raná participace na mimoškolních organizovaných aktivitách, především jde o intelektuálně stimulujících zájmové činnosti v první třídě (šachové, jazykové a matematické kroužky, čtenářské kluby apod.) přispívá k lepším školním výsledkům na konci prvního stupně (Patočková, Šafr, Gorčíková, 2022).

Úspěšnost ve vzdělávání je ovlivněna širším spektrem zdrojů, pozornost se obrací také k vlivu osobnostních charakteristik, z nichž některé lze považovat za svého druhu formu lidského kapitálu. Studie využívající data z výzkumu PIAAC (Smith, Hamplová, Kelley, Evans 2021) poukázala na význam zejména neuroticismu/emocionální stability pro životní úspěch a dosažené vzdělání. Z metodologicko-konceptuálního hlediska je tudíž vhodné odpovídající měřítka sledovat již v dětství (zařazena proto byla také do výzkumu v panelu ZŠ). Výzkumný tým rovněž zkoumal širší souvislosti vazby kulturních praktik na sociální pozici. Porovnání determinant kulturního kapitálu v rámci různých volnočasových aktivit v české a slovenské společnosti ukázalo na jejich nezanedbatelnou podmíněnost vnějším strukturním a kulturním kontextem (Chorvát, Šafr 2021). Dále výzkumníci také ukázali, že změny během pandemie Covid-19 nevedly k očekávané proměnně struktury volného času a kulturní kapitálu, ta totiž zůstala ukotvena v přetrvávajícím třídním habitu, který je dominantně socializován již v dětství.

2022

V roce 2022 výzkumný tým pokračoval ve sběru dat v panelu základních škol v navazující vlně a zároveň připravoval výzkum, jehož cílem bude doplnění o nové případy žáků druhého stupně a jejich rodičů v nových školách v Ostravské metropolitní oblasti. Analýzy dat z panelu ZŠ se soustředily na dvě hlavní témata: (1) transmise kulturního kapitálu v rodinné výchově a (2) efekty kulturních zdrojů rodiny a způsobů výchovy na školní prospěch, zejména pokud jde o rodičovskou angažovanost ve vzdělávání dětí, vč. specifik během pandemie Covid-19. Další analýzy na datech z českého panelu domácností CHPS se zaměřily na souvislosti kulturního kapitálu rodiny a vzdělanostních aspirací rodičů. Výsledky ukazují, že aspirace rodičů na vzdělání svých dětí souvisí pouze s počtem knih v domácnosti, zatímco jiné aspekty vzdělanostní kultury (četba, zájem o knihy) nikoli. Přítomnost velkých domácích knihoven tedy zřejmě signalizuje především vyšší sociální status a ukazuje tak spíše na ekonomickou úroveň než na gramotnost či čtenářskou kulturu rodiny.

Hlavní řešitel: 
Členové řešitelského týmu: 
Témata: 
kultura
rodina
sociální nerovnosti
vzdělání
Zadavatel: 
GA ČR
Oddělení: 

Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)

Smith, Michael L., Hamplová Dana, Kelley Jonathan, Evans M.D.R.
Téma:
rodina, sociální nerovnosti, vzdělání
Oddělení:
Sociální stratifikace
Typ publikace:
impaktovaný článek
Chorvát, Ivan, Jiří Šafr

Leisure Activities in Slovakia and the Czech Republic: Are the Factors that Influence them Nationally Specific?

Téma:
kultura, město a vesnice, sociální nerovnosti, životní styl
Oddělení:
Sociální stratifikace
Typ publikace:
impaktovaný článek
Patočková, Věra, Jiří Šafr & Magdaléna Gorčíková

Organised leisure activities constitute an important source of experience for school-age children in the Czech Republic. Based on data collected in a longitudinal study, the aim of this paper is to explore two issues. Firstly, to what extent is children’s participation in extracurricular activities (EAs) influenced by individual level factors that are determined by family’s social status (parental education).

Téma:
kultura, sociální nerovnosti, vzdělání, životní styl
Oddělení:
Lokální a regionální studia
Typ publikace:
impaktovaný článek
Šafr, Jiří, Magdaléna Gorčíková, Natalie Simonová

Úspěšnost školáků v přechodu na akademickou větev vzdělávání je determinována sociokulturním zázemím v rodině, což dokumentují výzkumné studie většinou až v pozdějších fázích vzdělávací trajektorie při přechodu na terciární stupeň. V českém prostředí byla dosud jen malá pozornost věnována přechodu mezi základní školou a víceletým gymnáziem, tj. na konci prvního stupně základní školní docházky. Naše studie se proto zaměřuje na roli kulturních faktorů již během první tranzice, tj.

Téma:
kultura, rodina, sociální nerovnosti, vzdělání
Oddělení:
Sociální stratifikace
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii

Připojené obrázky