V roce 2002 a 2003 budou v rámci mezinárodního výzkumného programu ISSP, který probíhá ve 34 zemích světa, zkoumána Rodina a gender a Národní identita. Tato témata budou zkoumána v národní, mezinárodní a časové perspektivě. Jde o témata zajímavá jak z akademického, tak politického hlediska. Hospodářské a sociální změny v České republice po roce 1989 redefinovaly a modernizovaly rodinu a rodinnou identitu. Podobná redefinice proběhla již dříve také např. v zemích západní Evropy. Podobně politické a zejména mezinárodněpolitické změny (odklon z Východu na Západ, rozpad československé federace, vznik samostatné České republiky, posílení mezinárodněprávní suverenity ČR odpoutáním od vlivu Ruska, vstup do NATO a vyjednávání o vstupu do EU) redefinovaly národ a národní identitu. Redefinice národa a národní identity však probíhá i například v členských zemích Evropské unie. Tento grantový projekt by měl zabezpečit účast České republiky v těchto výzkumech.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 7, zobrazeno 1 - 7)
Následující text se zabývá problematikou životní spokojenosti a štěstí českých mužů a žen v šetření ISSP 2002. Nejprve se shrnuje diskuse o tom, jak životní spokojenost a štěstí v sociálních vědách chápat a zda a jak je možné je měřit. Jádro studie spočívá ve zpracování kvantitativních dat o spokojenosti se životem, rodinou a prací v české populaci a faktorech, které ji ovlivňují.
Tento text se věnuje problematice postojů k manželství, nesezdanému soužití, rodičovství a k rolím mužů a žen v rodině v české společnosti v posledním desetiletí. Na základě dat z výzkumného šetření ISSP Rodina a gender role z roku 1994 a 2002 analyzuje vývoj postojů k této problematice v posledním desetiletí a diferenciaci postojů v různých sociálních skupinách, především podle věku, vzdělání, pohlaví a rodinného stavu.
V této studii analyzujeme současnou českou národní identitu. Porovnáváme výsledky analýz provedených na datech z let 1995 a 2003. Národní identitu chápeme jako konstrukt skládající se z několika prvků z nichž analyzujeme čtyři – obraz národa, teritoriální identitu, národní hrdost a lásku k národu (Haller 2000). Co se týče obrazu národa, zabýváme se prvky definujícími kulturní národ (etnický národ) a politický národ (státní národ).
The article investigates the differences between marriage and non-marital cohabitation. The main perspective stems from the theory of the social exchange. The author concentrates on the narrow question of financial transfers between partners and presents the hypothesis that cohabitation should represent a lesser bond union because it does not protect investments into partnerships, and it should therefore be more egalitarian. However, this hypothesis is not confirmed by the data.
Článek je věnován národní identitě v 11 evropských zemích. Národní identita je chápána jako konstrukt skládající se z teritoriální identity, obrazu národa, národní hrdosti a lásky k národu. Co se týče obrazu národa, pozornost je věnována prvkům, které definují kulturní a státní národ. Co se týče teritoriální identity, je měřen lokalismus, regionalismus, patriotismus a evropanství. Dále je měřena národní hrdost na výkon kultury a státu.
Ve studii analyzujeme současnou českou národní identitu. Porovnáváme výsledky analýz provedených na datech z let 1995 a 2003. Národní identitu chápeme jako konstrukt skládající se z několika prvků z nichž analyzujeme 4 – obraz národa, teritoriální identitu, národní hrdost a lásku k národu (Haller 2000). Co se týče obrazu národa, zabýváme se prvky definujícími kulturní národ (etnický národ) a politický národ (státní národ).
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter