Projekt se zaměřuje na problematiku péče o děti, a to na jedné straně z pohledu státních politik a institucí, a na straně druhé z pohledu veřejných, politických a expertních diskurzů, které odrážejí dominantní mocenský diskurz "správné péče o děti". Za tímto účelem použijeme dva druhy metodologie: institucionální analýzu path-dependency a kritickou analýzu diskurzu. Projekt vychází z předpokladu, že určitá institucionální rozhodnutí přijatá v určitých časových obdobích determinují odlišnost trajektorií různých zemí. Proto provedeme komparativní studii tří zemí: České republiky, Švédska a Francie, a vysvětlíme rozdíly v jejich historicko-institucionálním vývoji. Za druhé předpokládáme silný vliv veřejných, politických a expertních diskurzů na tato institucionální rozhodnutí a vice versa. Budeme proto studovat vzájemné působení institucionálních rozhodnutí a diskurzů, tak jak se odrážejí ve veřejných textech.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 15, zobrazeno 1 - 10)
Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o předškolní děti. Tyto mýty znemožňují potřebné změny rodinné politiky, neboť blokují rozvoj racionální společenské diskuse, která by se neopírala o ideologické argumenty, ale o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií.
V této kapitole autoři pojmenovávají sedm mýtů, které identifikovali v české společnosti, a které zabraňují rozvoji české rodinné politiky s ohledem na péči o malé předškolní děti.
Na základě studia historických materiálů autorka dekonstruuje mýtus, že jesle jsou vynálezem komunistů a analyzuje jejich fungování v období socialismu.
V této kapitole autoři ukazují, že rozdělení dětí do dvou skupin podél hranice tří let na ty, které mohou navštěvovat denní zařízení péče o děti, a ty, pro které mají být denní centra péče o děti nebezpečná, není založeno na vědeckých teoriích a zdaleka se neobjevuje ve všech zemích.
Podle realizovaných průzkumů se zdá, že Češi a Češky si myslí, že by děti během prvních let svého života měly zůstávat doma. Pokud se ale podíváme pozorněji, objeví se mnohem komplikovanější obraz.
V této kapitole autoři poukazují na široké spektrum možných ideových pohledů na politiku peče o předškolní děti v Evropě a odhalují nevyváženost prezentace ideových pohledů v české rodinné politice posledních let.
Tato kapitola shrnuje poznatky předchozích kapitol, v nichž byly identifikovány a dekonstruovány mýty, které tvoří v české společnosti jednu z hlavních překážek rozvoje věcné diskuse na téma péče o malé děti. Na základě argumentů představených v předchozích kapitolách představuje tato kapitola zároveň doporučení pro českou rodinnou politiku.
The area that comprises today’s Czech Republic has a long and rich history of providing childcare facilities to preschool children. Kindergartens continue to be popular to this day and at present almost all Czech children attend these facilities. On the other hand, nurseries nearly vanished in the Czech Republic.
Článek nabízí srovnání sociálních politik a institucí péče o děti mladší tří let v ČR a ve Francii. Vysvětlení odlišností nachází (mimo jiné) v odlišném vývoji odborného diskurzu v obou zemích. Poukazuje tak na zásadní vliv diskurzu na formování institucí.
We examine pre1989 and post1989 work-care models in Czech, Slovak and East German societies. Once problems of the modernized gender model emerged, Czechoslovakia and GDR set two distinct policy paths and differences in work-care practices and values emerged. Based on the institutional and cultural legacy, we explain why the post1989 transition period was accompanied by continuity in work-care models and substantive changes evolved only then, in a period of stability.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter