Opatření přijatá s cílem zamezit šíření pandemie COVID-19 v roce 2020 a následná globální ekonomická recese mají významné negativní sociální a ekonomické dopady, které se ale liší u různých lidí a sociálních skupin. Projekt analyzuje dopady pandemie v České republice z genderové a intersekcionální perspektivy. Zaměřuje se na mikro-sociální úroveň jednotlivců a domácností se závazky péče (o děti, starší osoby a nemocné v neformálním sektoru, zdravotní a sociální péče ve formálním sektoru) a na průsečíky charakteristik, které přispívají k vyšší zranitelnosti v situaci krize (osoby v prekérních formách práce, samostatně výdělečně činné, sólo matky). Používá kvalitativní intersekcionální metodologii v kombinaci s teoretickým studiem a triangulací prostřednictvím statistických dat. Výzkum přispívá k teoretickým debatám o uznání a ocenění péče a teoretickému a metodologickému rozvoji intersekcionálního přístupu ve výzkumu společenských krizí.
V roce 2021 byly v rámci projektu provedeny kvalitativní studie pěti skupin rodičů a pečujících. Jedná se o sólo matky, rodiče zaměstnané v prekérních pracovních pozicích, rodiče samostatně výdělečně činné v ohrožených sektorech aktivit, zdravotní sestry s malými dětmi a přeshraniční pečovatelky. Na základě zkušeností lidí z těchto skupin, ve kterých lze očekávat významný negativní dopad protipandemických opatření, zkoumáme ekonomické dopady pandemie a jejich zvládání, kombinaci placené a neplacené práce v pandemii, a průsečíky mezi formální a neformální péčí. Na základě výsledků analýzy byl publikován následující článek: Péče jako individuální odpovědnost a prohloubení ekonomického znevýhodnění sólo matek v pandemii covid-19, DOI: 10.13060/gav.2021.022.
V roce 2022 jsme v rámci projektu dokončili sběr dat - realizovali jsme kvalitativní výzkum rodičů pracujícíh jako OSVČ a zároveň pečujících o děti, dokončili jsme rozhovory s rodiči v prekérním pracovním postavení (práce na dohody a bez smlouvy) a s tzv. pendlerkami - ženami pracujícími jako pečovatelky za hranicemi (v Německu a Rakousku). Dokončili jsme analýzu získaných dat ve skupině zdravotních sester a sólo matek s dětmi do 12 let. Pracovali jsme na přípravě publikací - tři články jsme upravili na základě recenzí a zaslali do druhého kola, jeden článek byl nově zaslán do recenzního řízení.
Webové stránky projektu: genderingcovid.soc.cas.cz
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)
The Covid-19 pandemic had a particularly severe impact on people in a vulnerable position, such as solo mothers living alone with their children. In this article I use an intersectional approach in order to understand how their different positions in life affected their ability to cope with the crisis situation.
The article ties in with the scholarship on the impact of the Covid-19 pandemic on gender equality. Based on a qualitative analysis of interviews with parents of children under 12, we examine the processes that led to the increase or dismantling of the gender division of labour in families during the first nationwide lockdown.
Rodičovství významně zvyšuje genderové rozdíly v odměňování (GPG). Dostupná data propojující zaměstnané s jejich pracovišti, která jsou vhodná pro podrobnou analýzu GPG, přímo rodičovství nesledují. Na těchto datech je tak možné souvislost GPG a rodičovství zkoumat pouze nepřímo s využitím věku. Data Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) umožňují sledovat dodržování zákonné normy vyžadující stejnou odměnu za stejnou práci.
The pandemic highlighted the importance of both formal and informal care and magnified gender inequalities in this area. Women were more represented in care-related frontline professions (including nurses), but they were also more often responsible for providing childcare when institutions (especially schools and nurseries) were closed.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter