Definice a zákaz sexuálního obtěžování na pracovišti jsou zavedeny v novele Zákoníku práce od roku 2004. Cílem projektu je zmapovat a provést sociologickou analýzu výskytu sexuálního obtěžování na pracovištích v ČR. Vedle analýzy souvislostí, které se váží k sociálním nerovnostem na trhu práce a fungování tohoto diskriminačního mechanismu, jde zároveň o odkrytí role a postoje jednotlivých aktérů zaměstnaneckých vztahů k tomuto jevu.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 8, zobrazeno 1 - 8)
Kniha Sexualizovaná realita pracovních vztahů je výsledkem sociologického výzkumu obtěžování z důvodu pohlaví a sexuálního obtěžování, který realizovalo oddělení Gender & sociologie SOÚ AV ČR. Autorky prezentují jednak teoretická východiska výzkumu, jednak analýzy jednotlivých studií, které byly zaměřeny na konkrétní typ aktérů: zaměstnanci a zaměstnankyně jako celek, vedení podniků a organizací, oběti obtěžování a sexuálního obtěžování, zástupci a zástupkyně odborů.
Úvodní kapitola knihy zasazuje sexuální obtěžování a obtěžování z důvodu pohlaví do konceptuálního rámce teorií spravedlnosti a teoretických genderových přístupů k nerovnostem ve společnosti. Pozornost je dále věnována genderové diskriminaci na trhu práce a otázce nerovného rozdělení symbolické moci mezi muži a ženami, která je pro pochopení problematiky obtěžování důležitá.
Kapitola knihy Sexualizovaná reality pracovních vztahů Marie Čermákové vychází z výzkumu veřejného mínění o obtěžování a sexuálním obtěžování na pracovišti zejména mezi zaměstnanci s důrazem na kontext a typ pracovního prostředí a výskyt tohoto jevu. Autorka se v textu zaměřuje na analýzu mezilidských vztahů na pracovišti s ohledem na výskyt a formy znevýhodňování a obtěžování z důvodu pohlaví.
Sexuální obtěžování na pracovišti je významným problémem nejen z pohledu závažnosti možných případů, ale zejména z hlediska jeho častého výskytu a nedostatečných možností řešení.V případech sexuálního obtěžování jsou v drtivé většině oběťmi ženy a iniciátory či pachateli muži. Alarmující je fakt, že v pětině případů, je iniciátorem těžších forem sexuálního obtěžování (neverbální útoky nebo jasně sexuální návrhy a útoky) nadřízený muž.
Kapitola ukazuje výsledky kvalitativního výzkumu sexuálního obtěžování na pracovišti. Je založena z jedné části na kasuistikách - biografických vyprávěních obětí, a z druhé části na polostandardizovaných rozhovorech s personálními manažery různých českých organizací.
Kapitola se zaměřuje na odbory jako významné aktéry na trhu práce, jejichž rolí by měla být ochrana zaměstnance proti diskriminaci a pomoc při řešení případů a zejména spoluúčast (ve spolupráci se zaměstnavateli) na vytváření vhodných opatření proti výskytu obtěžování a sexuálního obtěžování v podnicích. Analýza vychází ze skupinových diskusí (focus group) se zástupci odborových svazů.
Článek analyzuje nejběžnější mýty spojené se sexuálním obtěžováním, a sice: Mýtus neexistence a výmyslu, mýtus malé závažnosti, mýtus subjektivnosti a individuálnosti, mýtus neužitelnosti (právní definice). Cílem analýzy je jejich vyvrácení.
Studie je závěrečnou zprávou výzkumu „Analýza výskytu obtěžování žen a mužů z důvodu pohlaví a sexuálního obtěžování na pracovišti“, který byl v letech 2004 – 2005 proveden jako zakázka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Šlo o první projekt v ČR, jehož cílem bylo po zavedení definice sexuálního obtěžování do českého právního řádu komplexně analyzovat rozsah tohoto problému.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter