Projekt zkoumá volební chování a volby do Senátu Parlamentu České republiky v období celé jeho dosavadní existence. Hlavním cílem je analyzovat vzorce volebního chování, dále důsledky proměnlivé a velmi nízké volební účasti a na vliv volebního systému na reprezentaci stran. Vytyčená problematika je zkoumána na datových souborech obsahujících individuální charakteristiky všech kandidátů od roku 1996, agregované sociální, demografické a ekonomické charakteristiky jednotlivých volebních obvodů a další kontextuální politické proměnné. Pro analýzu voleb 1996 budou přidána data z dosud neanalyzovaného výběrového šetření, která vypovídají o chování individuálních voličů. Data z výběrových šetření budou zahrnuta i za volby 2006 a 2008. Hodláme použít mimo jiné i pokročilé metody hierarchického lineárního modelování, které umožní analyzovat vztahy mezi individuálními charakteristikami kandidátů a agregovanými charakteristikami volebních obvodů, jejichž vzájemné interakce ovlivňují volební úspěch kandidátů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 9, zobrazeno 1 - 9)
Tato kapitola zkoumá vztah mezi působením volebního systému na reprezentaci stran a kandidátů a volebním chováním voličů na případech voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zejména pak na posledních volbách z roku 2006. Popisuje hlavní důsledky volební reformy. Pomocí dat z volebních statistik a dat z výzkumu Česká volební studie 2006 jsou ve kapitole analyzovány důsledky hlavních prvků nového volebního systému.
Kapitola se zabývá nejdůležitějšími proměnnými, které ovlivňují dobu volebního rozhodnutí a náchylnost voličů k působení kampaní. Na základě dat z České volební studie 2006 analyzuje roli nerozhodnutých voličů ve volební kampani. Zabývá se rozdíly mezi dlouhodobě rozhodnutými a nerozhodnutými voliči jak z hlediska jejich socio-demografických a postojových charakteristik tak z hlediska jejich volby stran.
Text shrnuje zjištění o důvodech volební účasti a výběru strany ve volbách do Poslanecké sněmovny 2006. Ukazuje podobnost nevoličů a nerozhodnutých voličů, jejich role ve volbách roste. Zároveň srovnáním jednotlivých modelů ukazuje, že největší vliv na volbu strany měly stranická identifikace, sympatičnost předsedů stran a hlasování podle témat. Naopak třídní vysvětlení mělo nízkou explanační schopnost.
První senátní volby nastolily otázku o smyslu volby do orgánu, podstata jehož existence spolu s jeho funkcemi nejsou ze strany jeho tvůrců jasně vysvětleny a obhájeny. Nejčastějším důvodem neúčasti ve volbách do Senátu v roce 1996 byl nesouhlas s existencí Senátu. Voliči i politické strany měli poprvé příležitost poznat specifické vlastnosti dvoukolového většinového systému. Přes zavedení většinové volby se stranické složení Senátu nijak zásadně nelišilo od Poslanecké sněmovny.
Na podzim roku 2008 tomu bylo dvanáct let, co byli do Senátu Parlamentu České republiky zvoleni první senátoři. Vzhledem k dvouletému intervalu, při kterém se obměňuje vždy jen třetina členů horní komory, se jednalo o sedmé řádné volby. Ačkoli existence Senátu sahá teprve do roku 1996, volby do druhé komory jsou díky dvouleté periodě nejčastěji se konajícími volbami v České republice.
The book examines elections to the Senate of the Parliament of the Czech Republic during all its previous existence. The main objective is to analyze the impact of majority electoral system and specifics of the candidates´ support in elections. This also book focuses on electoral success and representation of individual parties. Then we look at long-term record low turnout.
Na podzim roku 2008 tomu bylo dvanáct let, co byli do Senátu Parlamentu České republiky zvoleni první senátoři. Vzhledem k dvouletému intervalu, při kterém se obměňuje vždy jen třetina členů horní komory, se jednalo o sedmé řádné volby. Ačkoli existence Senátu sahá teprve do roku 1996, volby do druhé komory jsou díky dvouleté periodě nejčastěji se konajícími volbami v České republice.
Třídní zájmy hrají ve volebním chování v České republice významnou roli. Nejvyšší volební účast vykazují vyšší odborníci, nejnižší naopak polokvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci. Pravicovou ODS volí nejčastěji střední a vyšší střední třída (samostatní a vyšší odborníci), levicové ČSSD a KSČM naopak dělnická a nižší třída (kvalifikovaní, polokvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci). Sociální třída však nevysvětluje volební chování bezezbytku.
V tomto článku jsou prezentovány některá zjištění o vývoji důvěry v politické instituce (vláda, Poslanecká sněmovna a Senát) v ČR mezi roky 1997 a 2009. Analýzy se soustředí na dvě ústřední témata. Prvním z nich je popis a srovnání časových řad vývojedůvěry. V druhém tématu je pomocí vícerozměrných analýz popsáno, zda příznivci vládnoucí strany důvěřují více než nevoliči a jak se tento vztah mění v čase.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter