Chapter in monograph
Šafr, Jiří, Magdaléna Gorčíková, Natalie Simonová. 2022. „Nerovnosti při přechodu na osmileté gymnázium: panelová studie žáků pražských a středočeských škol.“ in R. Džambazovič, D. Gerbery, J. Sopóci (eds.). Vzdelanostné nerovnosti v optike sociológie. Teoretické východiská a empirické poznatky. Bratislava: STIMUL. ISBN 978-80-8127-339-1. [cit. 7. 9. 2022]. Available from: https://fphil.uniba.sk/fileadmin/fif/katedry_pracoviska/ksoc/Obalky/Vzdelanostne_nerovnosti_ONLINE_PDF.pdf.

Úspěšnost školáků v přechodu na akademickou větev vzdělávání je determinována sociokulturním zázemím v rodině, což dokumentují výzkumné studie většinou až v pozdějších fázích vzdělávací trajektorie při přechodu na terciární stupeň. V českém prostředí byla dosud jen malá pozornost věnována přechodu mezi základní školou a víceletým gymnáziem, tj. na konci prvního stupně základní školní docházky. Naše studie se proto zaměřuje na roli kulturních faktorů již během první tranzice, tj. přechodu na osmileté gymnázium. Zajímá nás, do jaké míry a proč se liší šance přijetí na víceleté gymnázium u dětí se stejnými studijními předpoklady, ale různým sociálním původem. Rozdíly v těchto šancích zkoumáme prostřednictvím analýzy longitudinálních panelových dat z výzkumu Čtení a psaní sledujícím žáky v 1. až 6. ročníku na 25 základních školách Středočeského kraje a v Praze. Výsledky ukázaly, že pravděpodobnost přijetí na víceleté gymnázium je silně podmíněna vzděláním rodičů a jejich socioekonomickým statusem, a to bez ohledu na předchozí studijní výkon i jazykově-kognitivní schopnosti. Přímé efekty kulturních zdrojů – vzdělávacích zdrojů rodiny a kulturního kapitálu dítěte (měřeného v 1. třídě) a vzdělanostních aspirací rodičů (v 5. třídě) jsou podstatně slabší, jejich zohlednění vede ale k oslabení přímého vlivu vzdělání rodičů. Znamená to, že třídně strukturní pozice rodiny je zprostředkována skrze kulturní zdroje a aspirace. Vliv kulturního kapitálu dítěte navíc zesiluje v interakci se vzděláním rodiny, což lze v souladu s teorií kulturní reprodukce interpretovat jako mechanismus dvojího zvýhodnění.

Share this page