Nyklová: Odvaha Gisèle Pélicot a dopad sexualizovaného násilí na duši a společnost

Specifikem tohoto případu je veřejný průběh soudního líčení a také množství důkazů. Letité zneužívání organizoval nyní už bývalý manžel Dominique Pelicot, který ji uspával léky a následně ženu společně s desítkami mužů znásilňoval. Spoluúčast odůvodnili „souhlasem manžela“ či domněnkou, že žena spí. Marvánová Vargová v podcastu vyzdvihuje odvahu Pelicot, jejíž otevřenost poukázala na pravou tíhu odpovědnosti a viny, kterou oběti často nesou, přestože by pravými nositeli měli být pachatelé. Dodává, že se o znásilnění často mluví jako o „vraždě duše“.

Ze sociologické perspektivy i Nyklová upozorňuje na důsledky rozhodnutí Gisèle Pélicot pro veřejný proces. Jedním z nich je vlna protestů proti násilí na ženám i za změny ve francouzské legislativě, jež byly doposud politickou reprezentací odmítány. Mnohými vyzdvihovaná odvaha přeživší ale rovněž odráží tlak na oběti, které znásilnění často nechtějí nahlašovat z celé řady důvodů. Argumentem pro vyvíjení tohoto společenského ale i institucionálního tlaku je zejména zabránění pachateli v pokračování ve stejné či jiné trestné činnosti. Tíha odpovědnosti za prevenci násilí se tak ale přenáší na oběti, což je nepřijatelné. Do určité míry tento přístup zrcadlí stále přetrvávají přesvědčení o spoluvině znásilněných, které sdílí okolo 40 % populace, častěji pak muži.

Důležitým mezníkem v porozumění sexualizovanému násilí bylo hnutí Me Too a otevření tématu na sociálních sítích, které mají velký dosah. Nyklová podotýká, že významným přispěvatelem do diskuze jsou i veřejné kampaně, jako například nedávná kampaň proti obtěžování a sexualizovanému násilí v pražské MHD organizace Konsent. „Po této kampani proběhl výzkum veřejného mínění, jak ji lidé vnímali mimo sociální sítě. Ukázalo se, že byla přijata velmi pozitivně,“ dodává Nyklová.

Ve vztahu k obětem a jejich výpovědím socioložka akcentuje potřebu důvěry a respektu. Značný rozdíl v přístupu leží převážně mezi veřejností a politickou úrovní. Institucionální podpora často závisí na distribuci financí a dodržování metodik, které nebývají vždy závazné. Prevenci má v gesci hned několik institucí, včetně policie. Nyklová vidí velký prostor pro změny, obzvláště pokud stále dochází k veřejné bagatelizaci sexualizovaného násilí.

Tématu domácího násilí se věnoval výzkumný projekt Výzkumné centrum domácího a genderově podmíněného násilí (ReCeGe), v jehož rámci vznikla online znalostní báze v dané oblasti. Celý díl podcastu Puls naleznete na webu.

Socioložka Blanka Nyklová je vědeckou pracovnicí v oddělení NKC – gender a věda, které se v těchto dnech připojilo k mezinárodní iniciativě 16 dní boje proti genderově podmíněnému násilí. Více informací o této celosvětové kampani naleznete zde.