Bašná: Nejasná definice pojmu korupce. Protislužby a dary nejsou vnímány jako neetické

Na základě výsledků výzkumu považují korupci jako běžnou součást života dvě třetiny respondentů, ale zároveň ji vnímá jako nepřijatelnou 76 % dotázaných. Uplácení penězi je přijatelné pro pouhou desetinu respondentů, zatímco k darům a protislužbám jsou lidé tolerantnější. Výzkum Kristýny Bašné došel k podobným závěrům. Zatímco peněžní úplatky jsou ve většině případů vnímané jako nepřijatelné, na materiální dary a protislužby je nahlíženo s poměrně velkou mírou tolerance. Korupce jako společenský jev ale pro drtivou většinu Čechů negativní a škodlivý. Bašná dále zdůrazňuje, že dary z pohledu velké části respondentů nezapadají do definice korupce. Opravdovou zkušenost s korupcí má kolem 10-20 % lidí, přesto je v české společnosti zakořeněna představa široké rozšířenosti korupce. Podhoubí velké korupce a klientelismu vzniká již na místní úrovni. Vyskytují se zde možnosti pro jednotlivce, kteří jsou schopní se od tzv. malé korupce propracovat až k tzv. velké korupci, například ve veřejných zakázkách.

Ze závěru šetření vyplynula negativní percepce whistleblowingu, který je považován řadou respondentů za udavačství. „Z našich výzkumů vyplývá, že lidé nechtějí oznamovat korupci, bojí se, že ztratí práci, že jim nebude nikdo věřit, že se stanou cílem informační kampaně,“ říká Bašná. Rovněž ale vyzdvihuje důležitost ochrany oznamovatelů a samotné oznamování úplatkářství. Zveřejnění a medializace korupčních případů může na jednu stranu prezentovat snahu o řešení problému, obzvláště pokud dojde k odsouzení pachatelů, na stranu druhou se medializací a dlouhými soudními řízeními nadále rozšiřuje domněnka rozšířenosti korupce. K problematice whistleblowingu doplňuje zastupitelka Fuchsová, že úředníci jsou zejména těmi, kteří mají možnost si všimnout řady věcí, a proto je jejich ochrana na místě. Jako členka bytové komise před dvěma lety upozornila na podezřelé přerozdělování městských bytů.

Podle indexu organizace Transparency International Česku chybí účinná koncepce boje proti korupci. Rozhodujícím faktorem je, zda je aktérem úředník či politik. Primátor Žbánek vyzdvihuje jasně nastavená pravidla úředním zákonem, kterým se řídí státní úředníci. Mají tak prostor pro vytvoření odstupu od zájmových skupin. Politik, který chce vyjednávat s investory, podnikateli a developery se před těmito skupinami, od nichž úplatky plynou, nemůže úplně uzavřít. Podle Žbánka vyvstává otázka, co je a není klientelistické a problematické. Tajemník Úřadu MČ Brno-Střed Štika doplňuje, že špatné je jak přijímání, tak i dávání úplatků.