Linek: „Nízká volební účast v komunálních volbách je hlavně u velkých měst“

Čím vyšší má člověk vzdělání, tím pravděpodobněji nakonec půjde volit. Zatímco ke komunálním volbám chodí jen asi třetina lidí se základním vzděláním, z vysokoškoláků chodí hlasovat až dvě třetiny. Podle Lukáše Linka tato neochota vyplývá také z nedůvěry, že by jejich hlas měl nějakou cenu. „Mají pocit, že tím stejně nic nezmění, a proto tam raději nejdou. Umocňují to i některá povolební vyjednávání, která jsme viděli v minulosti. K vládě se nakonec podle voliče dostanou strany, které by třeba nikdy nevolili,“ vysvětluje politolog.

Linek ve článku přináší také srovnání s hlasováním ve Velké Británii. „Máte kandidáty, pro které hlasujete, a vyhraje ten, kdo získá nejvíc hlasů. Poměrný volební systém, kde jsou uzavřené kandidátní listiny a volič dá hlas straně bez toho, aby ještě označoval kandidáty, jsou pro voliče podobně srozumitelné,“ uvádí. Podle něj v zemích se složitějšími volebními systémy (například poměrný systém doplněný o preferenční hlasování) vzdělanostní nerovnosti rostou, výrazné jsou zejména pak u voleb s nižší volební účastí. Náš tuzemský systém hlasování v komunálních volbách je takovým příkladem: volí se systémem panašování, kdy preferenční hlasy jednotlivým kandidátům získává primárně celá straně. V běhu je však senátní návrh zákona, díky kterému by voliči a voličky mohli účinněji posouvat zvolené kandidáty a kandidátky výše v pořadí na kandidátní listině.

Zajímavostí pro někoho může být, že vyšší volební účast je v malých městech. „Znají se tam, volí přátele či sousedy, se kterými se potkávají a můžou třeba starostovi hned říct, že se jim něco nelíbí. Nízká je účast v komunálních volbách hlavně u velkých měst,“ doplňuje Linek.