Vydáno: 21. 10. 2022
Z médií

Socioložka Kristýna Bašná před časem vystoupila v pořadu Studio Leonardo Českého rozhlasu Plus. Věnovala se v něm tématu korupce,

Ilustrace: Pixabay.com

Kristýna Bašná se korupcí jako společenským fenoménem zabývá dlouhodobě, aktuálně v rámci projektu financovaném Technologickou agenturou ČR. „Korupce je téma hodně praktické, ale špatně se vědecky zkoumá, protože reálně nemůžete korupci měřit. Nikdo vám neřekne přesná čísla, kolik je v Česku korupčních incidentů,“ uvádí ve Studiu Leonardo badatelka. Potenciálem výzkumu je však mimo jiné i mít reálný společenský dopad. „Proto jsme začali hledat, jak korupci změřit v různých společenských sektorech a jak zanalyzovat to, jak pak proti ní bojovat. Došli jsme k tomu, že změřit korupci jako takovou nejde, proto jsme se rozhodli analyzovat šest základních sektorů, do kterých zasahuje. Například ve zdravotnictví, sektoru, se kterým je v kontaktu nejvíc lidí, se podle Eurobarometru z dubna tohoto roku, se s korupcí setkalo jen šest procent respondentů,“ vysvětluje Bašná.

Důležitým aspektem projektu je tedy možnost aplikace výsledných zjištění, a to díky spojení sil s Ministerstvem spravedlnosti ČR. V první fázi probíhaly hloubkové rozhovory s experty, kteří se pohybují ve vybraných sektorech (zdravotnictví, školství, exekuce, veřejné zakázky, sport a stavební řízení), aby bylo možné zachytit všechny formy korupce. „Druhá fáze probíhá nyní a je to online průzkum s insidery, tedy s těmi, kteří se v daném sektoru pohybují. Online průzkum je anonymní a jsou v něm zařazeni opravdu jen ti, kteří mají teoretickou možnost se s korupcí setkat,“ popisuje postup výzkumu socioložka. 

Podle Bašné se česká veřejnost liší ve vnímání korupce. „U některých forem je to jasné, u jiných je to diskutabilní. Například zmiňované zdravotnictví je v tomto velmi zajímavý sektor, protože u nás je ještě zažito, že má doktor malý plat a za svou práci si zaslouží vyšší kompenzaci,“ zmiňuje některé detaily v rozhovoru. Často také dochází k tomu, že někteří lidé uprostřed korupce si nechtějí uvědomit, že něco dělají špatně. „Tito lidé, kteří jednají korupčně své kroky racionalizují. Třeba říkají, že se to dělalo vždy, že jsou jen pěšáci nebo že to dělají na rozkaz vedoucího. Na místech, kde korupce bují, se ukazuje, že je to spíš systém, co umožňuje korupci rozšiřovat, než že by tam byli jedinci, kteří tam šli s korupčním úmyslem,“ dodává Bašná.

Celý rozhovor je dostupný online. K tématu projektu jsme před časem také publikovali rozhovor s Jaroslavou Pospíšilovou, další členkou výzkumného týmu zkoumajícího korupci.

Sdílejte tuto stránku