Výchovné styly rodičů a osobnostní rysy: vliv na status a mezigenerační třídní mobilitu

Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2. ale také to, že tyto kulturní zdroje, ačkoliv nerovně distribuované, jsou účinným nástrojem vzestupné mobility ze znevýhodněné třídní pozice (jde o aktivní demokratický výchovný styl a pro-čtenářské klima v rodině). Přikláníme se tak k platnosti teoretického modelu kulturní mobility nikoliv rigidní reprodukce. 3. navíc na vzestupnou mobilitu mají vliv individuální faktory (dětské čtenářství, školní výkon a dosažené vzdělání) a částečně také nekognitivní osobnostní rysy (svědomitost a celková vyrovnanost). Obecně tak platí, že kultura je významným nástrojem v mezigeneračním úsilí o zajištění výhodné pozice v sociálním prostoru.