Vnější označení a sebeoznačení českých nekatolíků v 18.-19. století

Autor se v článku věnuje českým nekatolíkům v 18. a 19. století, jejich vnějším i vnitřním označením a jejich postupným proměnám. Před Tolerančním patentem byli pronásledovaní tajní nekatolíci většinou označováni za heretiky, zatímco oni sami se, ne vždy oprávněně, považovali za evangelíky nebo luterány. V tzv. Toleranční době byla užívána označení příslušníci církve augsburského vyznání či příslušníci církve helvetského vyznání, ačkoli lidově byli nekatolíci (a zejména reformovaní) pejorativně nazýváni berany. Mimo zákon stojící sektáři ve východních Čechách, nekatolíci kteří odmítli obě uznané protestantské církve, byli státní správou označováni za náboženské blouznivce, zatímco lid jim říkal adamité, ariáni, ateisté, deisté, marokáni aj., Tato označení byla vytvořena ve významu určení původu a/nebo podstaty těchto skupin, ve všech případech však mylně.