Projekt si klade za cíl zmapovat, analyzovat a popsat procesy nastolování a vzájemné provázanosti témat v české veřejnosti a v nastavení tematické agendy tuzemských masových médií. Empirické šetření vychází z teorie konceptu "agenda-setting" při komparaci výsledků analýzy agendy médií a analýzy hierarchie témat reflektovaných veřejností. Klasifikaci a následné srovnání veřejné a mediální agendy ve stanoveném období řešitelský tým považuje za logický první krok k širšímu výzkumu nastolování a distribuce témat v českém veřejném diskurzu. Cílem projektu je přinést validní data z domácího prostředí, a tím mimo jiné přispět k diskusi o postavení českých médií ve společnosti a jejich případného vlivu na formování veřejného mínění, neboť nedostatek poučené argumentace, vycházející z vědeckého poznání, považují řešitelé za problematický bod veřejné debaty o vztahu mezi veřejností a masovými médii v České republice. Veřejnou agendu bude zjišťovat Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR na reprezentativním panelu respondentů, agendu médií pak katedra mediálních studií IKSŽ FSV UK na reprezentativním vzorku mediálních obsahů.
Spoluřešitel: Mgr. Vlastimil Nečas (Fakulta sociálních věd UK v Praze)
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 15, zobrazeno 1 - 10)
Kapitola se zabývá popisem a analýzou toho, jak účastníci panelového výzkumu a respondenti nezávislých výzkumů veřejného mínění v období druhého čtvrtletí 2008 odpovídali na otázku, jaké celospolečenské události z poslední doby považují za nejdůležitější.
Text se zabývá veřejným míněním v České republice a v Polsku ohledně záměru americké vlády umístit v těchto zemích některé části své národní protiraketové obrany. Popisuje a porovnává vývoj postojů v obou zemích k samotnému záměru a k případnému referendu v období do poloviny roku 2007. Ukazuje hlavní demografické, sociální a politické rozdíly v obou zemích a zabývá se důvody a motivy stojícími za dílčími postoji Čechů a Poláků.
Text s některými doplněními představuje českým čtenářům práci Scotta L. Althause a Devon M. Largiové, kteří v roce 2004 analyzovali kořeny a důsledky posunu v osobě amerického úhlavního nepřítele z Usámy bin Ládina k iráckému prezidentovi Saddámu Husajnovi, ke kterému došlo v období po teroristických útocích z 11. září a před americkou invazí do Iráku.
I když média nemálo (často negativními tématy) ovlivňují veřejné prostředí a veřejnou agendu, působí zde i opačný vztah. Kniha představuje výsledky unikátního šetření, prvního svého druhu v ČR, přináší ucelený pohled na koncept agenda-setting. Jejími čtenáři budou především analytici mediálního trhu a studenti z oblasti mediální sféry.
Kapitola stručně rekapituluje historii a základní přístupy ke zkoumání účinků médií a vzniku konceptu agenda-setting.
I když média nemálo (často negativními tématy) ovlivňují veřejné prostředí a veřejnou agendu, působí zde i opačný vztah. Kniha představuje výsledky unikátního šetření, prvního svého druhu v ČR, přináší ucelený pohled na koncept agenda-setting. Jejími čtenáři budou především analytici mediálního trhu a studenti z oblasti mediální sféry.
Kapitola se věnuje ověření platnosti klasické hypotézy agenda setting v českém prostředí na datech z panelového výzkumu v období druhého čtvrtletí 2008. Analýza ukázala, že klasická hypotéza platí jak na individuální úrovni, tak i na makro-úrovni, ale zároveň že její platnost je omezena jen na některá témata. Podoba vztahu mediální a veřejné agendy se přitom neliší jen v rámci různých témat, ale pro jednotlivá témata platí jiný vzájemný vztah obou agend na mikro a makro-úrovni.
Kapitola prozkoumává stabilitu odpovědí na otázku ohledně stranické identifikace za použití panelového šetření. Základním očekáváním, které vychází z klasické konceptualizace stranické identifikace, je stabilita její intenzity a směru. Ačkoli na agregované úrovni zůstává identifikace v čase stabilní, tak na individuální úrovni dochází k inkonsistenci v odpovídání přibližně v 30 procentech případů.
Kapitola informuje o technických a metodologických aspektech výzkumu, který je využíván v dalších kapitolách. Speciálně se věnuje popisu konstrukce panelu respondentů, návratnosti a dalším specifikacím datového souboru.
Text načrtává některé aspekty volebního rozhodování v moderních masových demokraciích, zejména pak téma (ne)kompetence voličů respektive problém racionality politického publika neboli veřejného mínění. Argumentace je vědomě poněkud jednostranně vystavěna na základě kritické evaluace reálného stavu a fakticky se nijak nedotýká hodnocení adekvátnosti demokratického normativu.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter