Cílem projektu je provést ucelený, do širšího kontextu zakomponovaný, teoreticky zarámovaný a empirickými výzkumy doložený popis transformace podmínek bydlení v ČR po roce 1990 zahrnující jak detekci hlavních příčin tohoto vývoje, tak analýzu jeho důsledků na sociální nerovnosti a tržní rizika. V oblasti nerovností se projekt zaměřuje na finanční dostupnost bydlení, distribuci majetku domácností ve formě rezidenčních nemovitostí, přístup ke zvýhodněnému bydlení a extrémní formy nerovností (prostorové vyloučení). V oblasti tržních rizik se v rámci projektu řešitelé věnují zejména rizikům vyplývajících z posilování vlastnického sektoru bydlení, vývoje úvěrového trhu, "manipulace" poptávky státem a médii. Cílem je rovněž zhodnotit aktuální nástroje bytové i monetární politiky státu, zda efektivně zamezují růstu těch sociálních nerovností, jež ohrožují udržitelný ekonomický růst a sociální kohezi, resp. zda zamezují růstu tržních systémových rizik, a rámcová doporučení změn. Pro řešení jsou využívány standardní metody kvantitativního i kvalitativního sociologického výzkumu, ekonometrie a inovativní experimentální metody. Více informací...
Zadavatelem projektu je Grantová agentura ČR, hlavním řešitelem je Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Doba trvání projektu 2009 - 2011.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 39, zobrazeno 11 - 20)
Cílem kapitoly je zodpovědět dvě klíčové otázky. Za prvé, zda se po roce 2005 mezi vlastníky bydlení splácejícími hypoteční úvěr významněji zvýšil podíl nízkopříjmových domácností. Za druhé, zda se ve stejném období významněji zvýšil podíl rizikových produktů hypotečního úvěrování (úvěry s LTV rovným nebo vyšším než 100 %, úvěry bez prokázání příjmu žadatele, "interest-only" úvěry či úvěry denominované v cizí měně) v úvěrovém portfoliu českých poskytovatelů hypotečních úvěrů.
V situaci, kdy český stát nemá zájem ani prostředky k tomu, aby vytvářel rozsáhlejší systém nákladového sociálního bydlení, je budoucnost nájemního bydlení u nás v podstatě synonymem budoucnosti soukromého nájemního bydlení. Kapitola se proto věnuje vývoji soukromého nájemního bydlení v ČR a následujícím otázkám. Jaké je současné a možné budoucí postavení soukromého nájemního bydlení v ČR a existuje šance, že se stane plnohodnotnou alternativou bydlení vlastnickému?
Hlavním cílem kapitoly je pokusit se najít odpověď na otázku, jak alternativně nastavit vybrané nástroje české bytové politiky, aby lépe splňovaly následující tři cíle: anticykličnost; rovnou podporu různých právních forem bydlení („tenure neutrality); redistribuci bohatství směrem k sociálně potřebným – lepší zacílení (efektivnost)? Autoři se zaměřili na následující nástroje: daň z nemovitosti, příspěvek na bydlení a úrokový odpočet.
Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem, ale různým vročením, vydaných Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008.
Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem, ale různým vročením, vydaných Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008.
Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem, ale různým vročením, vydaných Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008.
Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem, ale různým vročením, vydaných Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008.
Kniha obsahuje popis a hodnocení reformy systému bydlení v České republice a má dva hlavní cíle: zhodnotit reformu bytové politiky za využití zdokonalených metod ekonomie blahobytu a uvést hlavní faktory vysvětlující konkrétní dopady a výsledky této reformy.
The goal of this article is to describe the development of private rental housing after 1990 in the Czech Republic and to demonstrate the significance of state regulations on people’s expectations, social norms, and thus the form of housing systems emerging in transition countries.
Cílem stati je ověřit, zda v průběhu transformace došlo v ČR k natolik významné diferenciaci ve spotřebě bydlení, že došlo k propojení sociální stratifikace a stratifikace podle spotřeby bydlení. V návaznosti na tato zjištění byla provedena segmentace českých domácností s ohledem na stávající diferenciaci v úrovni a kvalitě bydlení. Pro jednotlivé segmenty domácností byla provedena orientační prognóza počtu domácností ve vybraných právních formách bydlení a typech zástavby pro rok 2020.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter