Projekt „Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilování sociální koheze a překonávání negativních dopadů sociální diferenciace v ČR“ předkládá do soutěže v rámci Národního programu výzkumu II tým složený ze dvou pracovišť. Konkrétně z Centra sociálních a ekonomických strategií při FSV UK (řešitelské pracoviště) a Sociologického ústavu Akademie věd. Téma projektu je 2D-1-5-1 a vztahuje se k nalézání, vypracování a navržení implementací nových postupů směřujících k minimalizaci negativních důsledků nadměrné sociální diferenciace a marginalizace.
Základním cílem řešení projektu je rozkrýt nové procesy sociální diferenciace a jejich vazbu na struktury hodnot, věr a norem v české společnosti a na základě výzkumem zjištěných poznatků navrhnout manuály uplatnitelné při posilování sociální koheze v ČR.
NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [VSMSMT6NPV2], Program SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝ ROZVOJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI [2D].
Řešitel 1:CESES UK FSV (Libor Prudký)
Řešitel 2: SOÚ AV ČR (Milan Tuček)
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 32, zobrazeno 21 - 30)
Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2.
Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Článek v jednoduchosti představuje empirický model sociální důvěry a její prameny v české společnosti (výzkum Aktér a rizika 2005). Sociální důvěra je v české společnosti ovlivněna dvěma hlavními okruhy vlivů: a) osobnost jedince – psychologické rysy a hodnotové orientace (vzrůstá s flexibilitou v práci i životě, schopností přizpůsobit se ostatním a preferencí demokratické výchovy dětí; naopak klesá, když se jedinec cítí sociálně izolovaný, tj.
Stať sleduje, jak česká veřejnost chápe pojem "společenská soudržnost". Odpovědi na otevřené otázky ukazují, že s tímto pojmem asociují odlišné významy. Výroky "co vytváří soudržnou společnost" obsahují tři latentní dimenze – obecnější hodnotové postoje k uspořádání společenských vztahů: hodnoty vzájemnosti a rovnosti, kolektivní identita a evropský liberalismus.
Představujeme nástroj měření přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) – baterie otázek na odlišnosti v okruhu přátel (CVVM 2007-04). Ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu; PSK tvoří tři dimenze: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Škály PSK mají vysokou položkovou reliabilitu. Zkoumáme konstruovanou validitu v SEM pozitivních efektů strukturní dimenze SK (diverzita mezi přáteli) na kulturní (tolerance, důvěra).
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter