Projekt měl dva hlavní cíle: (1) posílit datové služby v sociálních vědách v ČR a zajistit jejich udržitelnost, (2) zajistit zapojení České republiky v nově vytvářené velké pan-evropské infrastruktuře CESSDA. Od roku 2012 byla součástí projektu vedle rozvoje výzkumné infrastruktury i podpora jejího provozu. Projekt uvedené cíle splnil. Hlavním výsledkem je rozvoj a stabilizace sociálněvědní datové výzkumné infrastruktury Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA), která nabízí ucelený systém služeb pro českou a mezinárodní vědeckou komunitu, je široce využívána, plní náročné mezinárodní standardy, je integrována v evropském systému datových služeb CESSDA a zajišťuje zapojení ČR do této velké evropské výzkumné infrastruktury CESSDA. CESSDA na základě propojení služeb národních datových archivů vytváří komplexní a integrovaný evropský systém datových služeb v sociálních vědách. Zároveň se jedná o platformu pro spolupráci při vývoji technologií, standardů, nejlepších praxí a metodik v oblasti uchovávání a sdílení dat. ČSDA plní závazky ČR v této organizaci, je poskytovatelem služeb této organizace u nás, v rámci členství zajišťuje zapojení českého výzkumu do sítí mezinárodní výměny dat, přispívá k zajišťování mezinárodní kompatibility a dostupnosti českých dat, tvoří platformu pro zapojování českých výzkumníků do mezinárodní spolupráce a podílí se na rozvoji této významné mezinárodní výzkumné infrastruktury. Hlavní přístup ke službám ČSDA je na internetu na adrese archiv.soc.cas.cz. Informace o CESSDA jsou zde: cessda.net.
Celý název VI: Projekt CESSDA: vytvoření českého uzlu CESSDA-ERIC a jeho zapojení do pan-evropské velké výzkumné infrastruktury datových služeb pro socio-ekonomický výzkum
Kód VI: LM2010006
Příjemce podpory: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. (IČ: 68378025, SOÚ)
Další účastník/ci VI: -
Hlavní řešitel VI: Jindřich Krejčí
Usnesení vlády ze dne, číslo: 15. 3. 2010, č. 208
Finanční období VI: 7. 10. 2010 – 31. 12. 2015
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 27, zobrazeno 1 - 10)
Cílem knihy je poskytnout výzkumníkům užitečnou pomůcku při práci s dostupnými datovými zdroji, které se týkají České republiky, její společnosti, politického systému a ekonomiky. Zároveň by tato kniha měla posloužit výzkumníkům jako příručka pro zpracovávání dat z vlastních výzkumu. Kniha je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na problematiku managementu dat a představení datových archivů, technologií a standardů pro přístup k datům.
Tato kapitola poskytuje úvod do problematiky managementu dat. Autor představuje základní a nejpodstatnější koncepty managementu dat a upozorňuje na důležitá témata jako je sdílení dat a ochrana osobních údajů.
Tato kapitola poskytuje úvod do problematiky managementu, sdílení a analýzy sociálněvědních dat. Kapitola zároveň podrobně popisuje cíle, účel a strukturu knihy s názvem Cesty k datům.
Kapitola popisuje způsob, jakým je vhodné vytvářet a spravovat datový soubor v průběhu řešení výzkumného projektu. Autor ukazuje, jak krok po kroku pracovat s daty z výzkumných šetření od fáze vytvoření datového souboru přes problémy jako je kódování, vážení a anonymizace dat až k řešení způsobu archivace dat.
ext se primárně zaměřuje na popis standardů dokumentace dat a archivace a vývoj těchto standardů. Dále obsahuje analýzu výhod a nedostatků mezinárodního standardu dokumentace dat DDI (Data Documentation Initiative).
Kapitola ukazuje, jakou roli plní datové archivy v oboru sociálněvědního výzkumu. Autoři popisují, která data a metadata jsou nezbytná pro standardní archivaci dat, a jaké podmínky musí být splněny, aby data mohla být vydána dalším uživatelům k sekundární analýze. Nezanedbatelnou součástí textu je popis archivačního systému Nesstar.
Kapitola představuje problém mezinárodní komparace dat, přičemž jejím primárním zaměřením je zejména standardizace proměnných v datových souborech. Text pojednává o principech a technikách standardizace proměnných a ukazuje příklady v sociálních vědách nejčastěji používané standardizace demografických proměnných a socioekonomických indikátorů.
Text se věnuje problematice standardizace proměnných v mezinárodních komparativních výzkumech vzdělanosti. Autor pracuje s rozšířenou mezinárodní klasifikací vzdělání (ISCED a CASMIN) a rozebírá metodologické problémy, které se vztahují k měření vzdělanosti. Dále upozorňuje na obtížnou porovnatelnost vzdělávacích systémů v různých zemích. K výše uvedeným problémům autor uvádí řešení, která byla použita ve významných výzkumných projektech (ESS, EVS, ISSP, PISA).
Autoři se věnují problematice standardizace nástrojů měřících společenský status a zařazení do sociální třídy v mezinárodních komparativních šetřeních. Kromě škál prestiže povolání SIOPS a socio-ekonomického statusu ISEI-08, se text detailně zabývá Goldthorpeovým třídním schématem EGP a nově zaváděnou Evropskou socioekonomickou klasifikací ESeC/ESeG. V kapitole je rovněž diskutována problematika nové verze klasifikace povolání ISCO-08 a její české verze CZ-ISCO.
Text upozorňuje na důležitost mezinárodního komparativního výzkumu v sociálních vědách a předkládá seznam mezinárodních šetření, kterých se zúčastnila Česká republika. Autoři poskytují čtenářům základní informace ke každému uvedenému výzkumnému projektu a nabízí čtenářům velmi obsáhlý přehled mezinárodních komparativních šetření ve formě tabulek.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter