Projekt si klade za cíl identifikovat hlavní zdroje a příčiny nerovností v přístupu k vyššímu vzdělání v ČR, o kterých je z předchozích analýz známo, že patří k největším v OECD. Předpokládáme, že tak jako v jiných zemích, k hlavním zdrojům těchto nerovností patří jak sociálně-ekonomický původ žáků tak struktura školského systému určující otevřenost a průchodnost vzdělávacích institucí. Na rozdíl od mnoha vyspělých zemí, kde jsou vzdělanostní nerovnosti již řadu let v centru pozornosti výzkumu i politiky, se u nás vlivy těchto dvou zdrojů s největší pravděpodobností navzájem posilují. V návaznosti na již založené longitudinální panely budou v rámci projektu sledovány dvě věkové skupiny: žáci končící v roce 2003 povinnou školní docházku (panel respondentů založený v rámci OECD projektu PISA 2003) a studenti prvních ročníků vysokých škol (VS 2003/4). Analýza dat z těchto výzkumů doplněná o komparativní analýzy dat ze zemí OECD odhalí zdroje nerovností a mechanismy jejich reprodukce. Projekt bude zakončen rozsáhlou monografií a konkrétními návrhy reformních kroků směřujících k řešení problému vzdělanostních nerovností, který má dalekosáhlé sociální konsekvence i neblahé ekonomické důsledky (ztráty na lidských zdrojích a konkurenceschopnosti).
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 20, zobrazeno 11 - 20)
Text je druhou reakcí v pokračující diskusi s Rudolfem Pomazalem o knize České vysoké školství na křižovatce (Sociologický ústav 2005). Ukazuje, že R. Pomazal nemá jasnou představu o tom, jakým směrem by se mělo české vysoké školství ubírat.
Editorial ukazuje šíři zastoupených témat v monočísle Sociowebu věnovanému sociologii vzdělání. Naznačuje, jak různorodá může práce na tomto tématu být i v rámci jednoho (nevelkého) výzkumného týmu a zároveň uvádí, co oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace v poslední době produkuje.
Text je exkurzem mezi slovníkovými definicemi pojmu "vzdělání". Pokouší se tak nalézt nejen sociologické definice v českému publiku nejdostupnějších encyklopediích.
The text constitutes an excurse among different definitions of the term “education” in various dictionaries. It tries to find not only sociological definitions in the encyclopedias, which are accessible to the Czech audience.
Text shrnuje obsah monografie „České vysoké školství na křižovatce“. Ta ukazuje, do jaké míry existují v České republice podmínky pro přechod od výdajového modelu financování vysokého školství k investičnímu modelu, resp. jaké povahy jsou bariéry, které tomuto přechodu brání. Autorský tým se pokusil o propojení diskuse probíhající na poli ekonomické teorie s analýzou vývoje pokusů o reformu financování českého vysokého školství v kontextu jeho celkové proměny po r. 1989.
Stať se zabývá změnami v determinaci vzdělanostních aspirací v období 1989 – 2003. Zaměřuje se zejména na vliv sociálně-ekonomického původu, schopností, pohlaví a vnímaného významu vzdělání pro životní úspěch. Analýza je založena na datech z výzkumů 15-letých žáků (Rodina 1989, PISA-L-2003).
Tento článek vymezuje teoretický model, který spojuje rozličné komponenty sociálního systému a poskytuje konzistentní, hodnověrný a empiricky zakotvený způsob vysvětlení změn ve společenském systému. Tyto změny je třeba vysvětlovat prostřednictvím takové identifikace sociálních mechanismů, která spojuje jejich mikro a makro úroveň. Tento přístup je pro jeho myšlenkovou komplexitu ve stratifikačním výzkumu jedním z nejméně používaných, ačkoli je zároveň jedním z nejslibnějších.
Stať se zabývá vývojem vzdělanostních aspirací adolescentů v průběhu společenské transformace v České republice. Na datech s výzkumů provedených v roce 1989 a 2003 ověřuje hypotézu, podle které sociální původ rodiny měl silný přímý vliv na vzdělanostní aspirace v roce 1989, zatímco v roce 2003 tento efekt byl převážně nepřímý. Celkový vliv sociálního původu na aspirace však zůstal velmi silný.
Cílem tohoto textu je odhadnout vliv stratifikace vzdělávacího systému, míry jeho orientace na odborné vzdělávání a propustnosti, na formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD, které se zúčastnily projektu PISA 2003. Pozornost je věnována především roli schopností, pohlaví a socioekonomického prostředí.
Článek představil mezinárodní konferenci sekce RC28 ISA "Sociální nerovnosti a mobilita v procesu sociální transformace", která byla spolupořádana Sociologickým ústavem AV ČR, v.v a Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, 24-27 května 2007.
Rozsáhlá recenze argumentů, dat a analýz obsažené v knize Nerovné šance na vzdělaní. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (Petr Matějů a Jana Straková et al.)
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter