Jedinci a domácnosti v ČR: transformační změny a mezinárodní srovnání
Řešitel: doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.
Zadavatel: GA ČR
Doba řešení projektu: 2008 - 2010
Řešený projekt směřuje k propojení optik jednotlivců a domácností v široké oblasti socio-ekonomického chování a rozhodování populace ČR ve vývojovém pohledu a v mezinárodním srovnání. Toto propojení má význam nejen poznávací, ale také sociálně-politický, od koncipování jednotlivých politik až po evaluaci jejich efektů. Výzkumné otázky se týkají změn v následujících oblastech:
- Složení domácností, jedinci a páry, diferenciace platů, změny mezd a jejich faktory, interakce vzdělání, zaměstnanosti a platů partnerů, souvislosti s počtem a věkem dětí.
- Tvorba příjmů domácností v návaznosti na zaměstnání páru a faktory jejich výdělků, vliv rodinné struktury v různých měřeních příjmů, efekt státního přerozdělování (daně a dávky) podle počtu a věku dětí a dalších dimenzí.
- Objektivní finanční situace a její subjektivní percepce, zhodnocení různých indikátorů finanční situace a jejich vliv na ekonomické chování domácností v oblasti tvorby majetku, rodinných investic a půjček z hlediska interakce mezi sociálního statusem a příjmovou úrovní.
- Specifickým aspektem projektu je sledování struktury domácností (rodiny) ve vztahu k podnikatelským aktivitám členů.
- Důležitým subtématem je rovněž vztah mezi náboženským angažmá jednotlivých členů, tj. vztah mezi individuální a rodinou náboženskou denominací a praktikováním.
Uvedené okruhy v zásadě představují i dílčí tematiky řešení celé úlohy, které se však překrývají, s ohledem na syntetizující povahu celého projektu. Projekt využívá disponibilní datové zdroje. Pro sledování vývoje v České republice slouží Mikrocensy a šetření Životní podmínky. Pro mezinárodní komparaci slouží statistický program EU-SILC (Statistics on Income and Living Conditions) zahrnující země EU-25, jehož průřezová a longitudinální data jsou postupně shromažďována. Dalším významným zdrojem jsou komparativní výzkumy postojů Eurobarometer, které však nejsou k dispozici jako primární data. Pro téma týkající se náboženského chování budou použity zvláštní kvantitativní a kvalitativní zdroje.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 14, zobrazeno 1 - 10)
Kniha se zaměřuje na demografické a socioekonomické chování jedinců a domácností v České republice po roce 1989, které porovnává se situací v dalších zemích EU, v prvé řadě zemích středovýchodní Evropy. Pojednávané oblasti zahrnují formování rodiny a životní trajektorie, rozdíly ve výdělcích a příjmovou nerovnost, postavení sebezaměstnaných a rodinných firem, a také spojitost náboženské přináležitosti jedinců a rodin.
Cena: 204 CZK
Kniha se zaměřuje na demografické a socioekonomické chování jedinců a domácností v České republice po roce 1989, které porovnává se situací v dalších zemích EU, v prvé řadě zemích středovýchodní Evropy. Pojednávané oblasti zahrnují formování rodiny a životní trajektorie, rozdíly ve výdělcích a příjmovou nerovnost, postavení sebezaměstnaných a rodinných firem, a také spojitost náboženské přináležitosti jedinců a rodin.
Kniha se zaměřuje na demografické a socioekonomické chování jedinců a domácností v České republice po roce 1989, které porovnává se situací v dalších zemích EU, v prvé řadě zemích středovýchodní Evropy. Pojednávané oblasti zahrnují formování rodiny a životní trajektorie, rozdíly ve výdělcích a příjmovou nerovnost, postavení sebezaměstnaných a rodinných firem, a také spojitost náboženské přináležitosti jedinců a rodin.
Kniha se zaměřuje na demografické a socioekonomické chování jedinců a domácností v České republice po roce 1989, které porovnává se situací v dalších zemích EU, v prvé řadě zemích středovýchodní Evropy. Pojednávané oblasti zahrnují formování rodiny a životní trajektorie, rozdíly ve výdělcích a příjmovou nerovnost, postavení sebezaměstnaných a rodinných firem, a také spojitost náboženské přináležitosti jedinců a rodin.
Kniha se zaměřuje na demografické a socioekonomické chování jedinců a domácností v České republice po roce 1989, které porovnává se situací v dalších zemích EU, v prvé řadě zemích středovýchodní Evropy. Pojednávané oblasti zahrnují formování rodiny a životní trajektorie, rozdíly ve výdělcích a příjmovou nerovnost, postavení sebezaměstnaných a rodinných firem, a také spojitost náboženské přináležitosti jedinců a rodin.
Kniha se zaměřuje na demografické a socioekonomické chování jedinců a domácností v České republice po roce 1989, které porovnává se situací v dalších zemích EU, v prvé řadě zemích středovýchodní Evropy. Pojednávané oblasti zahrnují formování rodiny a životní trajektorie, rozdíly ve výdělcích a příjmovou nerovnost, postavení sebezaměstnaných a rodinných firem, a také spojitost náboženské přináležitosti jedinců a rodin.
Sociální zpráva informující o vývoji za minulá dvě desetiletí v oblastech zaměstnanosti a sociálních politik, mzdových a příjmových rozdílů, sociálních strukturách se zaměřením na situaci střední třídy, důchodců a chudých, a socio-ekonomických hodnotách s ohledem na pracovní a konzumní hodnoty. Cílem je poskytnout dokumentovaný obraz české společnosti s využitím statistických a sociologických výzkumů a dalších pramenů, při sledování systémových změn za kvantitativními posuny.
V článku jsou použita příjmová šetření pokrývající období 1988–2004 k ilustraci změn v nerovnosti příjmů domácností, jejích zdrojů a hlavních faktorů příjmových rozdílů. Dokládá hlavní systémovou změnu vedoucí od aplikace "principu základních potřeb" k "principu tržních odměn". Uzavírá diskusí hlavních specifických rysů příjmové distribuce v České republice.
Je popsán vývoj a kontroverze české sociální politiky pro roce 1989. Nejprve je ukázána ambivalence komunistického sociálního státu a poté jeho teoretické alternativy. Po energických změnách nastala v polovině 90. let jistá stagnace. Přes problémy je výkon současného systému uspokojující. Nicméně systém není efektivní z dlouhodobého hlediska a může vytvářet značný dluh vůči budoucnosti. Reformy jsou nezbytné, avšak jejich průchodnost pochybná s ohledem na křehkost politické scény.
The paper aims to quantify the impact of social benefits on labor market participation in the Czech Republic and provides the comparison with selected European countries. It applies the logistic regression to estimate the probability of labor market participation depending on social benefits related to net wage of the individuals.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter