Vyšlo nové číslo Sociowebu 9/2008

Deváté čísoe Sociowebu je o problematice vzdělanostních nerovností  a příspěvky autoři zarámovali dvěma, pro jejich práci nadmíru inspirativními vědními obory: filosofií a ekonomií. První příspěvek „Vzdělávání jako prostředek sociální kontroly“, který připravil Martin Kopecký z Filosofické fakulty UK v Praze, se zamýšlí nad vzděláváním jakožto moderním nástrojem kontroly příslušníků soudobých společností. Poukazuje na to, že z tohoto základního lidského práva se postupně stala povinnost, ba přímo závazek: k přizpůsobení, soutěživosti, mobilitě atd. Předem rozhodnuto je i o tom, co znamená být vhodně vzdělaný. Z naší práce věnované nerovnostem ve vzdělání se tyto dimenze úvah vytratily a proto jsem velmi ráda, že Vám mohu „filosofující“ úvahu M. Kopeckého nabídnout.

Druhým vědním oborem, který rámuje příspěvky, a zároveň určitým protipólem filozofického pohledu M. Kopeckého, je článek  Vladimíra Benáčka z oddělení Ekonomické sociologie SOÚ AV ČR, v.v.i. a Tomáše Brzobohatého z Fakulty sociálních věd UK v Praze. V tomto případě se jedná o zjištění a zhodnocení míry, do jaké se český vzdělávací systém, konkrétně jeho středoškolský sektor, dokáže přizpůsobovat poptávce trhu práce. Autoři příspěvku sledovali strukturu absolventů středních a vyšších odborných škol, kterou porovnali s jejich výslednou zaměstnaností. Zjistili, že efektivita trhů středoškolského vzdělávání jak v Praze, tak v celé ČR, je značná: poptávka s nabídkou vzdělávání se přibližují rovnováze bez výraznějších zásahů veřejné správy.

Členové oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace pro Vás připravili tři příspěvky. Jana Straková se zaměřila na to, jaký byl zjištěn rozdíl ve studijních výsledcích mezi žáky různých českých škol a zároveň jaké rozdíly byly zjištěny uvnitř těchto škol (měřeno mezi patnáctiletými žáky). Jak autorka uvádí, Česká republika patří mezi země, kde jsou rozdíly mezi jednotlivými školami nejvyšší a tyto rozdíly se navíc stále zvyšují. Další příspěvek, jehož autorem je Josef Basl, se zabývá počítačovou gramotností jakožto jedním ze zdrojů sociálních nerovností. Ukazuje, že podíl lidí, kteří „nikdy nepoužili počítač“, je v České republice ve srovnání s ostatními státy nadprůměrný a že rovněž dostupnost počítačů v českých školách je mírně podprůměrná. Celkově pak autor shrnuje, že v mezinárodním srovnání je rozsah nerovností způsobených nestejnou dostupností počítačů v České republice nadprůměrný.

Poslední příspěvek, připravený ve spoluautorství Natalie Simonové a Petra Soukupa (z Fakulty sociálních věd UK v Praze), se pak věnuje srovnání nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání v České republice a ve Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku. Výsledky ukázaly, že tento přístup je v ČR, Švýcarsku a Švédsku nejvíce ovlivněn vzděláním otce, zatímco v Polsku a Německu hraje zásadní roli to, do jaké sociální třídy otec patří. Co se týče velikosti nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání, ačkoli se šance na vstup na vysokou školu v ČR mezikohortně zvyšovala, zároveň se ukázalo, že v České republice jsou ze všech srovnávaných zemí nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání nejvyšší.

Příští číslo Sociowebu se bude zabývat 15 lety národního i mezinárodně komparativního výzkumu českého parlamentu.

Seznam článků tohoto čísla:

Vzdělávání jako prostředek sociální kontroly (Martin Kopecký)
Kvantifikace vlivu struktury ekonomiky na strukturu středního školství v Praze (Vladimír Benáček, Tomáš Brzobohatý)
Zvětšující se rozdíly mezi jednotlivými školami – výzva pro českou vzdělávací politiku (Jana Straková)
Význam počítačové gramotnosti a možnosti jejího zjišťování v rámci mezinárodního výzkumu PISA (Josef Basl)
Srovnání nerovností při přechodu na vysokou školu v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku (Natalie Simonová, Petr Soukup)