Vydáno: 1. 4. 2011
Nové publikace

Dubnové číslo Sociowebu je věnováno kulturnímu aspektu sociálních nerovností.

Zeptali jsme se Jiřího Šafra o čem bude jím editované číslo Sociowebu?

Zabýváme se především otázkami spojenými s mechanismy v pozadí mezigenerační mobility, respektive sociální reprodukce. Využijeme k tomu hned čtyř sociologických výzkumů: reprezentativního šetření dospělé populace ISSP 2009 „Sociální nerovnosti“, dále výzkumu Distinkce a hodnoty 2008, který zkoumal generaci dnešních třicátníků, někdy se o nich hovoří jako o tzv. Husákových dětech (narozených v letech 1974 až 1978), a výzkum Rodiče a výchova z konce roku 2010, v němž byli dotazováni rodiče dnešních dětí školou povinných. V neposlední řadě výsledky těchto dotazníkových šetření rámuje poznání z kvalitativního výzkumu – etnografické studie na dvou pražských základních školách, která probíhala v letech 2008 až 2010 a zaměřila se nejen na žáky v posledním ročníku a jejich rodiče, ale také na prostředí školy a učitele. Tyto výzkumy vznikly v rámci aktuálně ukončených projektů „Sdílené hodnoty a normy chování …“ a „Od destratifikace ke stratifikaci?“. Ty byly řešeny ve dvou výzkumných týmech, které se v Sociologickém ústavu dlouhodobě věnovaly problematice sociálních nerovností: oddělení Sociologie vzdělávání a stratifikace a oddělení Studia sociální struktury, které připravilo toto číslo Sociowebu.

Můžeš krátce představit jednotlivá témata článků a nalákat tak naše čtenáře?

První část Sociowebu věnuje pozornost výchově v rodině a vzdělanostním aspiracím. Zaměříme se především na odlišnosti mezi „ambiciózní“ a „statickou“ dělnickou rodinou z hlediska kulturního kapitálu, výchovných stylů, vztahu ke škole a volbě budoucí profese (články J. Šafra a K. Vojtíškové). Rodičovské představy o výchově, tedy jakési standardy správné výchovy, nepřímo určují také profesionální experti – učitelé a další pedagogičtí pracovníci (článek K. Vojtíškové). Této problematiky se rovněž týká otázka třídní podmíněnosti výchovných hodnot – vlastností, které by měly být v dětech pěstovány. Budeme ověřovat platnost slavné hypotézy M. L. Kohna, podle níž charakter vykonávané profese vede k tomu, že příslušníci různých sociálních tříd zastávají odlišné hodnotové orientace (článek M. Srncové a J. Šafra).

V druhé části se věnujeme souvislostem a důsledkům sociální mobility v dospělosti. Nejprve uplatníme psychologický pohled, kdy budeme zkoumat souvislost mezigenerační mobility s jednou z klíčových osobnostních charakteristik – vůlí (článek T. Bariekzahyové a J. Šafra). Na závěr se pak dotkneme tématu vzniku sociálního kapitálu, tedy jakéhosi „zasíťování“ jedince v okruhu přátel a jeho vzájemného vztahu s mobilitním procesem (článek D. Böhma a J. Šafra).

 

 

Seznam článků tohoto čísla:

Třídní rozdíly ve výchově: vysokoškolské rodiny, rodiny dělnické „ambiciózní“ a „statické“ (Jiří Šafr)
Statická dělnická rodina - „někdo taky musí dělat“ (Kateřina Vojtíšková)
Jak nejlépe vychovávat – „optimální výchova“ (Kateřina Vojtíšková)
Výchovné hodnoty a sociální třída: hypotéza M. L. Kohna po 50 letech (Michaela Srncová, Jiří Šafr)
Vůle – zdroj mobilitního vzestupu? (Jiří Šafr, Tereza Bariekzahyová )
Sociální kapitál – jeho vznik v mezigenerační reprodukci a mobilitě (Daniel Böhm, Jiří Šafr)

Sdílejte tuto stránku

Připojené odkazy