Vyšlo nové číslo Sociowebu - 4/2006

Článek Miroslava Brože shrnuje výsledky komparativního dotazníkového šetření z let 2003 a 2005. Obyvatelé česko-německého pohraničí zde vyjadřovali své postoje a názory na vstup ČR do EU a jeho důsledků.

Stať Václava Houžvičky je věnována fenoménu kolektivní paměti v kontextu česko-německých vztahů a reflektuje jejich historickou zátěž.

Michael Smith otvírá v českém prostředí poměrně nové téma environmentální spravedlnosti, za příklad mu posloužila aktuální kauza nelegálního převozu odpadu přes česko-německé hranice.

Na otázku co znamená „domov“ pro nové i původní obyvatele česko-bavorského pohraničí se pokouší nalézt odpověď další z příspěvků.

Jiná podoba hranic než geografická, konkrétně hranice věková či generační, nalézá své vyjádření v analýze mediálních sdělení týkajících se seniorů. Renáta Sedláková zde přibližuje problematiku seniorů tak, jak nám ji předkládaly hlavní tištěné deníky a televizní zpravodajské pořady v roce 2004.

V následující stati upozorňuje prof. Petr Mareš na demografické změny v české populaci a jejich nevyhnutelné důsledky (v podobě současných i budoucích sociálních hranic), k jejichž studiu vznikl v rámci Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti.

V poslední části dubnového čísla Sociowebu naleznete poněkud netradičně dvě recenze sborníků: každý z nich shrnuje příspěvky k jinému typu hranic. První z nich, „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení, se věnuje sociální exkluzi Romů v české společnosti, druhý, s názvem Přeshraniční vlivy působící na místní společenství pohraničí České republiky diskutuje přeshraniční vlivy Německa a Rakouska v českém pohraničí.