Vyšlo nové číslo Sociowebu 01/2010

První číslo Sociowebu roku 2010 pro Vás připravilo výzkumné oddělení Hodnotové orientace ve společnosti . Oddělení Hodnotové orientace ve společnosti se věnuje poměrně širokému spektru témat. Zatímco v minulém roce jsem Vám představili výsledky výzkumu volebního i nevolebního politického chování, toto číslo spojuje téma hodnot a výzkumu rodinného chování a rodinné politiky.

Letošní číslo otevírají dva články zaměřující se na problematiku hodnot české společnosti. První článek se věnuje vztahu Čechů k náboženství, druhý se zaměřuje na otázky ekonomické morálky. V úvodním článku Dana Hamplová polemizuje s představou, že jsou Češi ateisty a že česká společnost je zcela sekularizovaná. Ukazuje, že v 90. letech některé církve v České republice zaznamenávají nárůst věřících a že poměrně vysoký podíl Čechů projevuje zájem o spirituální otázky a věří v působení nadpřirozených sil.

Příspěvek Romany Benešové přináší zajímavá zjištění vycházející z dat European Social Survey 2 z roku 2004. Pokládá otázku, nakolik česká populace považuje za přijatelné vyhýbat se placení daní a jaký podíl lidí se přiznává k tomu, že se někdy platbě daní vyhnuli. Na základě kombinace postojů a reálného jednání rozlišuje čtyři skupiny lidí. V tomto článku se mimo jiné dozvíme, zda jsou k neplacení daní náchylní spíše muži nebo ženy, lidé s vyšším vzděláním, nebo spíše podnikatelé a živnostníci než zaměstnanci.

Blok článků věnovaný rodinnému chování a rodinné politice zahajuje Eva Mitchell srovnáním úrovně finanční podpory rodin s dětmi v evropských zemích. Hlavní otázkou, která ji zajímá, je, nakolik jsou si Česká a Slovenská republika v oblasti finanční podpory rodin s dětmi stále podobné nebo zda se v charakteru finanční podpory rodiny spíše rozcházejí. Článek využívá metodu modelových rodin a vypočítává, jakým typům rodin jednotlivé státy nejvíce pomáhají a rozlišuje skupiny evropských státu s podobným charakterem podpory.

Následující příspěvek Jany Chaloupkové, navazuje na článek uveřejněný v anglickém čísle loňského Sociowebu (7-8/2009) a zaměřuje se na průběh rodinných drah mladých lidí mezi 18 a 35 lety. S využitím metod analýzy sekvencí a zejména optimálního seskupování představuje hlavní typy raných rodinných trajektorií. Ukazuje, že i mezi kohortami, jejichž rodinné starty se odehrávaly před rokem 1989, můžeme nalézt určitou pluralitu rodinných drah.

V závěrečném článku Eva Mitchell přibližuje jednu z nejvlivnějších typologizací sociálních států, jejíž autorem je Gösta Esping-Andersen. Představuje základní dimenze, které stojí v jejím základu, ukazuje způsob konstrukce jejich indikátorů a podrobně charakterizuje čtyři typy sociálních států, které z Espeing-Andersenovy teorie vycházejí.

Seznam článků tohoto čísla:

Je česká společnost opravdu sekularizovaná? (Dana Hamplová)
Ekonomická odpovědnost: postoje k placení daní
(Romana Benešová)
Stav finanční podpory rodin s dětmi na Slovensku a v České republice v roce 2004 z evropské perspektivy (Eva Mitchell)
Typy rodinných drah mladých (Jana Chaloupková)
Typologizace sociálního státu v díle G. Esping-Andersena (Eva Mitchell)