Vydáno: 25. 8. 2006
Nové publikace

Ročník 4 (2006), číslo 1

Vzhledem k tomu, že hlavním tématem tuzemských veřejných debat jsou letos parlamentní volby a s nimi související výzkumy veřejného mínění, otevírá rubriku Aktuality stať Jiřího Vinopala „Povaha předvolebních průzkumů a jejich role v rozhodování voličů“. Autor v ní popisuje historii i metodiku předvolebních průzkumů a kritickému zkoumání podrobuje srovnání letošních předvolebních šetření jednotlivých agentur s výsledky voleb. Za pomoci teoretických konceptů následně hledá odpověď na otázku, zda a do jaké míry mají předvolební výzkumy vliv na rozhodování voličů.

 

V příspěvku Naděždy Čadové se můžete seznámit s tím, jak Češi hodnotili různé oblasti společenského života v loňském roce. Z rozsáhlé baterie vybrala autorka následujících devět položek, objevujících se ve všech otázkách, které CVVM k mapování hodnocení oblastí společenského života používá: zdravotnictví, životní úroveň, fungování hospodářství, bezpečnost občanů, sociální jistoty, soudnictví, nezaměstnanost, hospodářská kriminalita, korupce. Je jistě jen potěšující, že podle výsledků komparativní analýzy zůstala negativní očekávání veřejnosti z počátku roku 2005 nenaplněna.

 

Rubriku uzavírá Jan Červenka článkem, ve kterém rozebírá vliv sociodemografických diferencí na subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti. Ve výzkumu veřejného mínění patří vnímání vlastní životní úrovně mezi významné veličiny, protože hraje podstatnou roli při formování postojů a usměrňování jednání občanů ve věcech veřejných. Autora mimo jiné zajímá, jak se toto hodnocení promítá do některých základních postojů a do politické orientace občanů České republiky. Pracuje přitom se spojenými daty ze čtyř šetření, která CVVM uskutečnilo od ledna do dubna letošního roku.

 

Rubriku Souvislosti jsme tentokrát věnovali historii. (Kvazi)demokratická období výzkumu veřejného mínění před rokem 1989 v Československu zde přehledně zachycuje Gabriela Šamanová. Její text mapuje počátky výzkumu veřejného mínění u nás po druhé světové válce a další vývoj v letech 1967 – 1969, kdy se po vynucené pauze výzkum veřejného mínění znovu oficiálně prováděl, a to na půdě tehdejší Československé akademie věd.

 

Markéta Škodová se ve svém článku na pozadí událostí spjatých s tzv. Pražským jarem a dobových výzkumů veřejného mínění zamýšlí nad otázkou existence protikladu totalitní a demokratické veřejnosti.

 

Stať historika Pavla Mückeho z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR pak představuje orální historii jako výzkumnou metodu a její postavení a rozvoj v zahraničí i u nás. Orální historie se coby relativně „mladá“ disciplína pohybuje na pomezí několika společenskovědních a humanitních oborů. Její přiblížení odborné sociologické i laické veřejnosti prostřednictvím Naší společnosti proto považujeme nejen za zajímavé, ale z důvodu sílící transdisciplinarity v sociálních vědách také za žádoucí a inspirativní.

 

Časopis uzavírá studie Daniela Kunštáta o teoretických základech pojmů totalitarismus, fašismus a autoritarianismus, obohacená o výsledky výzkumu zjišťujícího, do jaké míry jsou českou společností potenciálně akceptovány jiné, nedemokratické formy vládnutí v naší zemi.

 

Bohatá tematická diverzita předkládaného čísla Naší společnosti může být současně vhodným metaforickým vyjádřením diverzity naší, tedy české společnosti samotné. Zájem každého z vás o hlubší uchopení různých společenskovědních témat předznamenává a zároveň utvrzuje snahu celého autorského kolektivu toto uchopení nadále rozvíjet.

 

 

Distribuce tištěné verze časopisu: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, Jilská 1, 110 00 Praha 1, tel.: 221 183 592, e-mail: cvvm@soc.cas.cz, http://www.cvvm.cas.cz/

 

Sdílejte tuto stránku

Připojené odkazy

Připojené obrázky