Laclauova teorie diskurzu a její aplikace v diskurzivní analýze populismu

Ernesto Laclau navrhl (částečně spolu s Chantal Mouffeovou) teorii diskurzu, hegemonie a populismu, která je v nynější konjunktuře politologického výzkumu o populismu tím relevantnější. Na základě pojmů diskurzivní teorie, jako jsou logiky diference a ekvivalence, antagonismus a prázdný signifikant, chápe Laclau populismus jako logiku artikulace, která vytváří antagonistickou hranici mezi lidským subjektem a nějakým místem moci, přičemž se „lid“ a „moc“ stávají tendenčně prázdnými signifikanty, které vyjadřují negativní jednotu množství „požadavků“ proti společnému vyloučenému „vnějšku“. Laclauův ontologický přístup k populismu umožňuje do velké míry formalizovanou analýzu populistických diskurzů, ale představuje i koncepční výzvu vzhledem k rozlišení mezi populistickou a jinými politickými logikami. Přednáška se věnuje především aktuálnímu vývoji empirických a koncepčních přístupů tzv. essexské školy diskurzivní analýzy a na konci obsahuje krátký návrh analýzy stranických diskurzů v letošní předvolební kampani do Poslanecké sněmovny ČR.

Seongcheol Kim je vědeckým spolupracovníkem ve Wissenschaftszentrum Berlin für Sozialforschung (WZB) a nyní hostem v oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu AV ČR. Jeho specializací je komparativní politologie, analýza diskurzu a aplikovaná politická teorie, především aplikace teorií diskurzu, hegemonie, populismu a radikální demokracie.